Zloděj dětí

Ocenění: Velká zvláštní cena poroty na MFF v Cannes 1992, Evropská cena Felix 1992 a „nejlepší italský film roku 1992"
Příběh deportace dvou nezletilých dětí, jejichž matka byla zatčena pro kuplířství, ze severoitalského Milána nejdříve na italský jih a pak až na Sicílii. Chlapce Luciana a dívku Rosettu doprovází na cestě mladičký karabiniér Antonio, který veden obyčejným lidským soucitem, poruší služební příkazy a je dokonce obviněn z únosu dětí a dezerce. Na postupném
sbližování ústřední trojice demonstruje G. Amelio myšlenku, že naděje na spásu nepomine, pokud lidské bytosti neztratí schopnost soucítit a milovat. Od počátečních pokusů o „převýchovu dvou zbloudilých oveček" dospívá karabiník Antonio nejen k soucitu s nimi, ale i k pocitu sounáležitosti a odpovědnosti. Postupně se stává jakýmsi „náhradním" otcem dětí...
Nelítostný vnější svět, diametrálně odlišný od folklórně a turisticky reklamního zobrazení Itálie, tvoří druhou, stejně významnou rovinu filmu. Žádná malebná zákoutí či krajinky: Antonio vede děti Itálií devastovaných periférií, bezútěšných nádražních budov a pustých nehostinných pláží.
Kino ART

Autor/Zdroj: /