Z Jemapohu do Manchesteru

Mladíci Yadi a Mafiz pocházejí z odlehlé vesnice Jemapoh - ze zapadákova, kde můžete leda tak počítat krávy (těch zde ostatně žije více než lidí). Yadi je velkým fanouškem Manchesteru United a jeho slavného hráče George Besta. Mafiz zase touží najít svého otce, který se prý kdysi odstěhoval do Anglie, někam do Liverpoolu. A tak ukradnou auto - červené volvo - a vyjedou vstříc vlastním snům. Potkávají rockera, skinheady či stopařku; nemine je policejní hlídka. Cíle možná nedosáhnou, to však není důležité.
Vznikla první malajská road movie a zároveň jeden z prvních nízkorozpočtových nezávislých filmů v Malajsii. Výrazně se odklání od tradičního stylu tamní kinematografie. Využívá metafor, nechybí mu humor a vyzařuje čerstvý, mladický elán hrdinů, kontrastující s usedlostí střední generace. Vzkaz filmu zněl: mladí, vylezte z ulit a dobuďte svět.
Režisér se ve svém (zatím jediném) filmu inspiroval vlastními osudy - vypráví příběh o svobodě. Hishamuddin Rais (*1951) je známý levicový aktivista. V roce 1974 byl jedním z vůdců mohutné studentské demonstrace proti chudobě rolníků a americkému „imperialismu". Po potlačení protestů opustil zemi, aby se vyhnul pronásledování. Pro Malajce se stal rebelem mytického rozměru, dobrodruhem, který bez střechy a bez zázemí prošel Irák, Palestinu, Indii, Austrálii i Moskvu. Na delší čas zakotvil v Belgii a poté v Londýně, kde vystudoval film. V 90. letech se vrátil domů a živil se psaním. Jako sloupkař a řečník se nebál vyslovovat „zakázaná" svatá slova (hlavním náboženstvím země je islám) a některé jeho termíny zlidověly. Stejně nekonformně jako Rais působí i jeho film. Byl promítán na zahraničních festivalech (Singapur, Rotterdam, Stockholm), tvůrce se jich však nemohl zúčastnit: stát podmínil jeho návrat do země odebráním pasu. V roce 1998 se Rais znovu politicky angažoval v demonstracích spojených s tehdejší finanční krizí. Jako „proreformista" byl za to dva roky vězněn (2001-2003).

Ondřej Kaláb, 36.LFŠ 2010