Vzpomínky v barvě khaki

„Nikde jinde nedokážu být sám sebou,“ začíná Alfoz Tanjour své smutné vyprávění o Damašku, rodném městě, které musel před lety opustit. Spolu s dalšími Syřany promlouvá o době, než byli nuceni utéct z dosahu nemilosrdného režimu, a oprašuje vzpomínky na minulost, kdy byli obyvatelé perzekvováni kvůli svému politickému přesvědčení. „Často jsme demonstrativně strhávali vše v barvě khaki… byli jsme proti ní, proti tomu, co symbolizovala,“ říká jeden z protagonistů Ibrahim o svém dětství v 70. letech a o militaristickém státním zřízení, snažícím se umlčet sebemenší známky odporu. Všudypřítomný strach, nečekaně propukající teror, temná vězení; to jsou společní jmenovatelé většiny příběhů, které vedly k revoluční erupci syrské společnosti. Poetický portrét lidí, kteří ztratili domovy v sutinách, skládá střípky paměti ve film o tom, že svobodný život nikdy nemůže být monochromatický.

Martin Horyna
MFF Karlovy Vary 2017

oficiální text distributora,