Všichni říkají: Miluji tě

Všichni se chtějí zamilovat, jenže se to jaksi nedaří. Nejblíže byl spisovatel Joe, který na prázdninách v Benátkách potkal úžasnou Von…

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora


Allenovské rozmary lásky v muzikálové podobě předvádí squadra vskutku hvězdná. Z New Yorku přes Benátky do Paříže a zpět.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Známý „taškář„ a intelektuál Woody Allen natočil muzikál Všichni říkají: Miluji tě. Žánrově jde vlastně o hudební komedii ze současného New Yorku v muzikální poloze třicátých let. Zábavná podívaná přesvědčivě vyvrací škodolibé fámy o Allenově tvůrčí únavě.
Snímek, rytmizovaný ročními obdobími, vypráví o rozvětvené newyorské středostavovské rodině. Ta si sice žije finančně zajištěna na Manhattanu jako v bavlnce, zato trpí spoustou citových problémů. Klidný tatínek Bob a filantropická maminka Steffi vychovávají čtyři dcery kterým se zapalují lýtka. Také mají syna, jehož republikánskou orientaci v tradičně demokratické rodině způsobila ucpaná tepna, nedokrvující mozek. S rodinkou žije sklerotický dědeček a echtovní německá služebná Frieda. K této komunitě ještě valně patří ,Američan v Paříži", první manžel Steffi Joe Benin, kterého trápí permanentní milostná traumata. Jeho největším problémem je, že má vlastně pořád rád Steffi...
Děj je odvyprávěn z pohledu přelétavé DJ (Natasha Lyonneová) a je proložen muzikálovými výstupy a sentimentálními milostnými písničkami. Taneční a pěvecké výkony jsou nevyrovnané a místy (snad záměrně) až mile neohrabané. Film se tak stylově a kvalitativně trochu rozpadá. Některé písničky a scény jsou neústrojné či příliš dlouhé. Samostatnou kapitolu tvoří Allen jako herec. Trochu unavený a nezadržitelně stárnoucí Woody je v typické roli sexynešiky prostě neodolatelný. Jako režisér natočil Allen trochu eklektickou, ale vtipnou a zábavnou komedii, do které „vecpal" vše, co má tak rád. Několikrát nastavovaný, nostalgický konec, poctu svým oblíbeným bratrům Marxovým, složenou přímo v pařížské Filmotéce, a dokonce i slavnou reklamu na banány Chiquita.
Muzikálový hábit á la čtyřicátá léta dodává snímku místy příjemně archaický charakter. (H. Bendová, Rock & Pop 8/97)
První Allenův muzikál spojuje typické znaky allenovských milostných propletenců s parodickými náznaky v záměrně ochotnických muzikálových výstupech. (J. Jaroš, Rozhlas 30/97) Hrdinové nejneurotičtějšího komediografa Ameriky mají pořád ty stejné problémy. A všechny se týkají lásky. Ve filmu Allen znovu bohatě těží z napětí mezi málem tragickým příběhem a odlehčeným způsobem jeho podání. ( A. Prokopové, Cinema 7/97)

Autor/Zdroj: /Kino MAT