Všehochlup

Byl jednou jeden král a ten měl slabost – vošklivou chlupatou mrchu Všehochlupa. Jeho tři dcery se kvůli tomu ani nemohly vdát, každej nápadník od zámku rychle utíkal. Až jednou, když musel král odjet, si jedna dcerka vzala za muže slunce, druhá měsíc a třetí vítr. Doma zůstal jen malinký synek, a ten nedokázal Všehochlupa uhlídat. Když se král vrátil, nastal binec. Kterej čaroděj mi tu moji mrchu odloudil, zabědoval. A chřadnul a chřadnul. Synek se tedy vydal čaroděje hledat. S pomocí švagrů čaroděje našel, ale za tu dobu úplně dospěl, to víte, byla to dlouhá cesta. Čaroděj chtěl Všehochlupa vrátit, ale královský synek, jmenoval se Vašek, musel nejdřív splnit úkol: po tři noci uhlídat čarodějovu dceru. Dvakrát mu utekla, ještě že mu švagrové znovu pomohli. Před třetí nocí mu vítr poradil: Tý majolenky si musíš v noci fest hledět, určitě neuteče. A taky jo. Čaroděj mu jí pak dal za ženu a s ní a s Všehochlupem se Vašek vrátil domů. Mladí kralovali za pantátu, protože ten k stáru raději na Všehochlupovi pospával. Tak už to ve stáří chodí. Sláva ti, moudrý živote, že to jde aspoň pořád dokola. [Filmový přehled 24/1978]

Autor/Zdroj: -/Filmový přehled