Vroucí krev

Námět filmu je inspirován Fendrikovou vlastní rodinou, vzpomínkami na otce a staršího bratra. Vroucí krev nás bez varování vtahuje do soukromé reality, kterou většinou nelze sdílet mimo rodinný okruh. Prožitky hrdinů mají ve snímku podobu krátkých těkavých záběrů, rozmazaných detailů; namísto dialogů jsou pro příběh důležitější pohyby těl, řeč gest, neustálé pohledy. Protagonisté si nechávají většinu informací pro sebe a režisérův „dokumentární“ přístup nedává možnost ztotožnit se s žádnou z postav. Obraz násilného krvavého činu v závěru tak nabývá na šokujícím efektu. Na diváky filmu silně doléhá role toho, kdo musí přihlížet lidské tragédii. Každý náš úkon má další a další důsledky…

(Cinepur Choice Film Festival 2008)