Vojáček

Vojáček Jeana-Luca Godarda je politické drama zasazené do přelomu padesátých a šedesátých let minulého století, kdy Francie usilovala o udržení Alžírska jako své výsostné kolo­nie. Příběh dezertéra z francouzské armády (Michel Subor), jehož se alžírští povstalci snaží donutit ke spáchání atentátu, je tématem politického terorismu a osobní zodpovědnosti každého jednotlivce, jež je aktuální i dnes.
Hned na začátek je třeba říci, že Jean-Luc Godard (nar. 1930), společně s Françoisem Truffautem, Claudem Chabrolem, Ericem Rohmerem a Jacquesem Rivettem, legendární tvůrce francouzské nové vlny a autor filmů U konce s dechem (A bout de souffle, 1959), Žena je žena (Une femme est une femme, 1961), Pohrdání (Le mépris, 1963), Bláznivý Petříček (Pierrot le Fou, 1965), abych uvedl jen ty nejlepší a nejznámější, vždycky byl, je a bude (stále ještě točí - Socialismus/Socialisme, 2010) navýsost politický režisér. Film Vojáček (Le petit soldat, 1960, do kin uveden 1963) není v tomto ohledu žádnou výjimkou, ba přímo naopak.
Režisér zasadil příběh do jednoho z nejdramatičtějších období moderních francouzských dějin, do let, řečeno s Gillem Pontecorvem, „bitvy o Alžír", tedy na přelom padesátých a šedesátých let dvacátého století. Důležité je rovněž to, že film natočil v roce 1960, kdy „alžírská krize" byla více než živá a kdy ve Francii vrcholila krvavá válka příslušníků Organizace tajné armády (Organisation de l'armée secr?te; OAS) proti „prezidentu zrádci" - generálu Charlesi de Gaullovi, jenž dal Alžířanům proti vůli nemalé části Francouzů svobodu a nezávislost.
Dějová linie Godardova filmu není příliš složitá a navíc o ni příliš nejde. Mladý muž jménem Bruno (Michel Subor) dezertuje z francouzské armády a poté uprchne do Ženevy, aby se vyhnul trestu. Místo lenošení, fotografování a užívání si s dívkou Veronikou (režisérova manželka Anna Karina) se však stane obětí alžírských povstalců, kteří se rozhodnou donutit jej coby „profesionála" k teroristickému činu, konkrétně aby provedl atentát na muže, který bojuje proti nim.
Mnohem podstatnější než výše naznačený děj je poselství, jež film přináší. Jean-Luc Godard divákům jasně a, jak má ve zvyku, hodně nahlas říká: v dnešní době (tj. v „revolučních" šedesátých letech) nejde zůstat apolitický, politika si vás najde, ať chcete, či nechcete a ať jste kdokoli, nevyhnete se jí. A ještě k jednomu tématu, jež je i v současné době navýsost aktuální - francouzský režisér promlouvá k otázce, respektive k problematice politicky motivovaného násilí a moderního terorismu, osobní zodpovědnosti každého jednotlivce, morálky... Především z tohoto důvodu Vojáček stále patří na filmové festivaly, stejně jako na katedry filmové vědy, politologie, historie a dalších příbuzných oborů. Právě na Godardově filmu lze totiž výtečně ukázat, jak i zdánlivě „staré opusy" promlouvají k dnešku.
Martin Kovář, LFŠ 2013

oficiální text distributora,