Utrpení podle Mariny

Úvaha o předurčenosti osudu básníka. Film evokuje okolnosti exaltovaného mládí i jejího bytí v pražské a francouzské emigraci. Návrat do vlasti se jí vymstil zatčením manžela a dcery. Prohlubující se pocit bezdomovectví a nevyžádanosti vyřešila sebevraždou (1941).

Synopse:
Úvaha o předznamenání, předurčenosti osudu génia. Film evokuje atmosféru dětství a oslnivého mládí Mariny Cvetajevové (1892 – 1941), okolnosti tragicky sklenuté existence básnířky v pražské a pařížské emigraci. Trpkost nevyžádanosti a cizoty, která ji prostupuje, vrcholí po návratu do vlasti. Zraněná zatčením manžela Sergeje Efrona a dcery Alji se za válečné evakuace do Jelabugy oběsí. Na frontě padne její syn Georgij. Svou jedinečnou poezii, založenou na sevřené obraznosti a rytmickém životu slova a verše, živila až exaltovanou vášní bezměrné samoty, kultivovala prožitkem bezdomovectví, bytí „vně“ literatury.

Zdroj: 52. MFF K. Vary