Tyranosaurus

Joseph je stárnoucí muž, naplněný vztekem, zuřivostí a výčitkami z toho, co udělá, když těmto silným emocím podlehne. Není to ale zlý člověk. Jeho frustrace pramení ze samoty, ze světa, v němž žije, a z toho, jak ho ovlivňuje. Když potká věřící Hanu, týranou manželem, zanechá to na něm stopu...
Snímek Tyranosaurus je velice úspěšný režijní debut herce a scenáristy Paddyho Considinea. Tvůrce k němu poznamenal: „Bojím se, že ztrácíme lidskost. Chci vyjádřit, že musí existovat nějaká naděje na záchranu, nějaké řešení. Musíme tomu věřit. Jinak budou naše životy jenom nekonečnou sérií tragických událostí." Paddy Considine má za sebou především skvělou hereckou kariéru. Ještě na studiích na Burton College se seznámil s budoucím režisérem Shanem Meadowsem, jehož dva filmy v této sekci rovněž uvádíme, a nechal se od něj poprvé obsadit do filmu A Room for Romeo Brass (Pokoj pro Romea Brasse, 1999).
Joseph je padesátník, který chodí pravidelně popíjet a pravidelně se vypořádává s návaly vzteku. Násilí není v jeho životě nástrojem moci či manipulace, spíše východiskem ze situací, s nimiž si neví rady. Každý den má na očích, jak v sousedním domě agresivní muž provokuje svého psa a týrá malého chlapce, syna své přítelkyně. Rozhodl se změnit, a tak se snaží před tím, co se děje vedle, zamhouřit oči. V charitativním obchodě s levným zbožím potká Hanu, jež se potýká s domácím násilím. Její manžel James přitom na své okolí působí jako bohabojný a pozorný muž. Po jednom obzvlášť krutém útoku Hana vyhledá Josepha a začne u něj bydlet. Pobyt v její blízkosti ho rozrušuje i uklidňuje zároveň. Jednoho dne zjistí, co mají oba společného...
Snímek Tyranosaurus je studií násilí a násilností, které se dopouštíme na ostatních i sami na sobě. Motivy jsou přitom různé. Některé typy krutosti jsou reprodukcí toho, co se člověk naučí v průběhu života či kopírováním identifikačních vzorců z rodin a jiných institucí. Někdy jsou tendence k násilí obranným mechanismem, který má zastřít křehkost a nejistotu existence ve společnosti či v dané sociální skupině. Jindy je násilné chování naopak výsledkem frustrace a nízkého sebevědomí. Paddy Considine ve filmu zachycuje několikero podob tyranství v úzkém propletenci s psychologií postav. A ukazuje i jednu z nejextrémnějších poloh - násilí, pro něž můžeme mít morální ospravedlnění... Za zmínku stojí skutečnost, že hlavní roli ve filmu ztvárnil režisér Peter Mullan, u nás známý například filmem Padlé ženy (The Magdalene Sisters, 2002).

Iva Baslarová, LFŠ 2014

oficiální text distributora,