Tiché dny v Clichy

Příběh o začínajícím americkém spisovateli, který spolu se svým lehkomyslným přítelem Carlem zažívají vzestupy a pády života prostřednictvím erotických avantýr. Všechno jen do chvíle, než potkají křehké mladé děvče. Jejich vztah není romantický a není to ani láska v klasickém duchu.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora


Přední francouzský režisér Claude Chabrol známý zejména svými psychologickými dramaty s krfminální zápletkou, se ve značně volné adaptaci stejnojmenné útlé knížky Henryho Millera Tiché dny v Clichy věnuje překvapivě zcela jinému žánru. Americký spisovatel proslul především jako tvůrce autobiograficky laděných knih, v nichž je dominující složkou sex. Miller je ovšem zároveň bystrým pozorovatelem doby a zajímavým esejistou. Podobně jako Heminqway nebo Scott Fitzgerald, i on se upsal atmosféře Paříže dvacátých a třicátých let. Chabrol ve svém přepisu rámovaném jako vzpomínání spisovatele umírajícího po boku nahé milenky, využívá jen některých epizod a promluv z Millerovy knihy. Jeho hrdiny jsou Američan Joey (H. Miller) a Francouz polského původu fotograf Car1 (Alfred Perlés), kteří v pařížské čtvrti Clichy prožívají řadu milostných i opileckých dobrodružství. Spojuje je láska k Marcelu Proustovi a k nezletilé Colette. Do jejich zdánlivě bezstarostného života pronikají úvahy o smrti i ozvuky nastupujícího fašismu. - Renomovaný režisér vsadi1 na jednoduchou erotiku a na vytvoření dobové atmosféry. Tyto atributy nedokázat spojit s meditativní rovinou, takže celek se vzdaluje živému duchu předlohy. - Tiché dny v Clichy byly už zfilmovány v roce 1970 Dánem Jensem Jörgenem Thorsenem, ovšem v aktualizované podobě. Upozorňujeme na to, že se v zahraničí s úspěchem uvádí snímek Henr & June (1990 režie Philip Kaufman), natočený podle deníků jedné z Millerových milenek, Anais Ninové.

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Václav Březina: Lexikon českého filmu