Stud

Poslední film Ladislava Helgeho, který měl původně i stejným jménem hlavní postavy bezprostředně navázat na jeho Velkou samotu. Dílo výsostné politické, kriticky reflektující odtrženost komunistické moci od reality. Stále platný portrét politické arogance a funkcionářské ztráty svědomí.

I když nakonec zůstal jen stejný herecký představitel hlavní role (Július Pántik)jako ve Velké samotě (1959), myšlenková kontinuita obou snímků je zřejmá. Tajemník okresního národního výboru na jižní Moravě Arnošt Pánek byl kdysi do funkce dosazen jako spolehlivý dělnický kádr. Vyrostl v ní do podoby všemocného lokálního vládce, lidmi navenek uctívaného, vskrytu však už dávno odepsaného. K prozření u něho dojde teprve ve chvíli, kdy je náhle konfrontován s rozsáhlými podvody v okruhu své působnosti. Finančních machinací a dokonce znásilnění se dopustil jeho chránenec, předseda JZD Kvasil (Vojtěch Ron). Při pátrání po příčinách Kvasilových poklesků se Pánek postupně dozvídá, co si lidé opravdu myslí i o něm
samém a jeho práci. S hrůzou si připouští vlastní nekompetentnost a faleš idejí, kterým obětoval život. Sám už ovšem zřejmě není schopen bludný kruh lži překročit. Mravní debakl systému je zároveň jeho debaklem osobním, tak jak to symbolizuje také rozchod s dcerou Sašou (Ida Rapaičová), která se mínila po čtyřech letech studia vrátit domů. Okolnostmi vynucený tvůrčí epilog Ladislava Helgeho (* 1927) byl od jeho prvotiny Škola otců (1957) prvním dílem natočeným bez vnějších restrikcí či osobních kompromisů. Vždycky ho víc zajímala politika než poetika, tady však i dusná předbouřková atmosféra a nervózní ševelení rozhlasových zpráv spoluvytvářejí naléhavou atmosféru příběhu,
(luk)
katalog 1. Festivalu nad řekou

oficiální text distributora,