Stín vlka

Tvůrci kanadsko - francouzského dramatu Stín vlka (1992) se pokusili jít podobnou cestou jako autoři Tance s vlky nebo Černého roucha. Jednoduchý příběh, konfrontující bělošskou civilizaci s mentalitou původního obyvatelstva, jim posloužil k úvaze o ničivých cestách pokroku nad nímž duchovně triumfuje přírodní filozofie. Umístili děj na daleký sever, kde v tundře ještě v polovině 30. let žili Eskymáci (Inukové) stejným způsobem jako po tisíciletí jejich předkové. - Mladý Eskymák Agaguk se vzbouří proti autoritářskému otci, šamanovi kmene Krůmakovi, obchodujícímu s bělochy. Ti přinášejí do pokojných iglú chtivost, nenávist a kořalku. Život Eskymáků se zvolna mění, narušován "výdobytky" civilizace ~ bez pušek už nejsou v pustině schopni přežit: Agaguk zabij bělošského obchodníka, je vyobcován z kmene a žije v osamění s milovanou Igijúk. Musí se však vypořádat s šamanovou kletbou v podobě souboje s duchem bílého vlka. Sémě nenávisti bylo zaseto a do sněhu padne druhý cizinec, policista Henderson, který se pokoušel prosadit v tundře bělošské právo. Před cizáckou spravedlností však lze uniknout už jen v pocitu duchovní nadřazenosti... - Primitivní příběh bez zajímavých charakterů se bohužel vyznačuje zdlouhavostí a naivním vizionářstvím; úsporné dialogy, jež zřejmě měly zdůraznit efektní rustikálnost eskymácké socie-ty, však nechtěně místy působí až komicky Za pozornost stojí kultovní kuro-sawovský herec Toširo Mifune v roli eskymáckého šamana.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled