Stepní lidé

Film Stepní lidé vznikl podle původního scénáře Ivajla Petrova, autora řady románů, přesně vystihujících tvářnost a mentalitu bulharského venkova, i městských próz, z nichž Záměna byla zfilmována Georgim Djulgerovem. Režisér Januš Vazov si vybral jeho scénář proto, že cílevědomě rozpracovává takové divácké žánry, jako jsou melodram a kriminální film.
Ve Stepních lidech tentokrát aplikuje poetiku westernu na konvenční vesnické milostné drama (statkář, chudá dívka a čeledín), jež obohatil motivem sporu čestného statkáře s jeho nepoctivým sousedem, spřáhnutým s lidmi mimo zákon. Prvek „westernizace“ se váže především s motivem Atara: je to muž zločinu, ale současně člověk, který v závěru nastolí morální spravedlnost. Charakterizuje ho obřadnost chování a gest, a jako pravý westernový hrdina, je to tulák, člověk „odnikud“. Dramatický děj je vnořen do atmosféry patriarchálních mravů a zvyklostí dobrudžské stepní roviny ve dvacátých letech. Jejich stabilitu v dobrém slova smyslu personifikuje pracovitý, přímý a statný statkář Sarajdarov, jehož roli Vazov svěřil neherci, inženýru Ivanu Krstevovi. Postavy v tomto filmu nemají hlubší psychologické prokreslení, v souladu s požadavkem žánru se bezprostředně projevují v chování či konfliktech, jejich reakce jsou bezelstné a přímočaré. Z takového materiálu režie vytváří veškeré napětí vztahů, zápletek i jejich rozuzlení, a současně zdůrazňuje i nekomplikovatelnost provinčního života s jeho jasnými a jednoduchými hodnotami, přesně vymezenými kategoriemi dobra a zla. Velká péče byla věnována navození sugestivní atmosféry děje. Výraznou roli tu hraje tvářnost přírody, její specifický stepní charakter, půvab romantických podvečerů a nocí, tradice polních prací i vesnických slavností.
Filmový přehled 9/1987