Smrtihlav

Australský režisér řeckého původu Alex Proyas nedokončil filmová studia a raději se věnoval profesionální tvorbě videoklipů a reklamních spotů. Do širšího povědomí filmových diváků vstoupil v roce 1994 díky adaptaci komiksovému hororu Vrána (The Crow). O čtyři roky později natočil dle vlastního scénáře dystopický thriller Dark City, který je v Česku uváděn pod zavádějícím názvem Smrtihlav.

Hlavní hrdina John Murdock se probudí ve vaně v neznámém hotelu. Netuší, jak se tam dostal, neví, proč na podlaze leží zohavené ženské tělo. Nevzpomíná si vůbec na nic. Zoufale se snaží posbírat střípky své minulosti, ale nemá se čeho chytit. Na pouti špinavými uličkami potkává podivínského doktora Schrebera i krásnou zpěvačku Emmu, která tvrdí, že je jeho žena. V patách má kromě policie vedené inspektorem Bumsteadem i mrtvolně bledá stvoření, starobylou vymírající rasu, jež dokáže vyladit realitu. Tj. implantovat každý den nové vzpomínky všem ve městě a přestavět jednotlivé ulice a domy. Jen John je vůči jejich vlivu imunní…

Alex Proyas se při natáčení nechal inspirovat slavnými expresionistickými filmy němé éry Upír Nosferatu (Nosferatu, 1922) a Metropolis (1927), patrný je zde i vliv žánru noir. V roli Johna zaujme častý představitel záporáků Rufus Sewell, jeho ženu hraje křehká Jennifer Connellyová, nade všemi však herecky ční Kiefer Sutherland jako slabošský doktor Schreber a William Hurt jako zkušený inspektor Bumstead.

Smrtihlav vznikl o rok dříve než mnohem známější sci-fi Matrix. Srovnání obou snímků ukáže, že sourozenci Wachowští okopírovali mnohé motivy i celkovou stylizaci Proyasova díla. Díky fenomenálním akčním sekvencím se však z Matrixu stal celosvětový hit, zatímco Smrtihlav skončil jako komerční propadák, který neprávem upadl v zapomnění. Přitom představuje intenzivní žánrovou zkratku z dystopií němého expresionismu přes tech-noir ke kyberpunkovým vizím budoucnosti.

Jan Šulc
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

oficiální text distributora,