Smolíček

Smolíček byl malý chlapeček, který žil u jelena se zlatými parohy. Bydleli v malé, hezké chaloupce. Jelen naučil Smolíčka řeči zvířat a žilo se jim dobře. Jedli spolu z jedné mísy, jelen si po večeři četl a Smolíček mu čistil parohy. Ráno, když vyšlo sluníčko, odcházel jelen na pastvu a pokaždé Smolíčkovi přikazoval, aby nikomu neotvíral. Smolíček zatím doma zaléval květiny, prohlížel si knížky, bubnoval na bubínek. Náhle, kde se vzaly, tu se vzaly, objevily se za okny tři podivné bytosti. Prosily a žadonily, aby je Smolíček vpustil dovnitř. Smolíček si však dobře pamatoval, co mu jelen přikázal. K večeru, když vše jelenovi vyprávěl, mu jelen řekl, že to byly jeskyňky a pochválil ho, že neotevřel. Dal Smolíčkovi za odměnu ovoce, které přinesl na svých parozích. Druhý den ráno po odchodu jelena si opět Smolíček hrál. Znovu se za oknem objevily tři jeskyňky a prosily, aby je pustil dovnitř. Smolíček se nechal uprosit a jeskyňkám otevřel. Ty se vesele proháněly po místnosti, jedna se houpala na hodinách, druhá běhala po policích a třetí vlezla do kamen. Smolíčkovi se to líbilo. Naštěstí jelen přišel včas a jeskyňky utekly. Smolíček dostal vyhubováno. Když opadalo listí a přišla zima, musel jelen odcházet daleko od domova. Smolíčkovi bylo smutno. Jednoho dne se zase objevily jeskyňky. Plakaly a naříkaly: „Smolíčku, pacholíčku, otevři nám svou světničku, jen dva prstíčky si ohřejeme, hned zase půjdeme.“ Smolíčkovi se jich zželelo a pustil je dovnitř. Jedna skočila do peřin až peří lítalo, druhá pobíhala mezi nádobím, třetí listovala v knihách. Nakonec vzaly Smolíčka a odnesly ho s sebou. Smolíček prosil, naříkal a volal jelena. Ten, přestože byl daleko, zaslechl Smolíčkovo volání, pospíchal za jeskyňkami, vběhl do jejich jeskyně a Smolíčka vysvobodil. Doma čekala na Smolíčka výplata, brzo se však oba opět usmířili. [Filmový přehled 03/1974]

[Autor/Zdroj: -gaj-/Filmový přehled]