Semjon Děžňov

Sovětský historicko-životopisný film režiséra Nikolaje Gusarova Semjon Děžňov má v titulu jméno výjimečného muže, který se v sedmnáctém století zasloužil o objevení neznámých končin Ruska. Vydal se na dalekou cestu vstříc slunci, vedl výpravu k hranicím země, objevoval a nacházel užitek jejího přírodního bohatství. - Roku 1758 zveřejnil historik G. F. Milller ve 3. svazku svého díla o ruské historii zprávu o sto deset let starých zápiscích Semjona Děžňova, určených carovi Alexeji Michajloviči. Do té doby nikdo nevěděl o výpravě, jež se vydala od ústí Kolymy k ústí řeky Anadyru a na níž Děžňov objevil průliv, spojující Asii se Severní Amerikou. Mezitím, roku 1728, osmdesát let po Děžňovovi proplul dánský mořeplavec J. V. Bering úžinou mezi oběma kontinenty; a je to on, po němž dostal průliv své jméno, zatímco po prvním ruském cestovateli a mořeplavci Děžňovovi byly pojmenovány mys a zátoka Čukotského poloostrova. V roce 1948, tři sta let po uskutečnění první cesty přes nekonečnou Sibiř a Dálný východ, byl Semjonu Děžňovovi a jeho druhům postaven důstojný památník. - I když cílem filmu je připomenout objevitelské prvenství Semjona Děžňova, je jeho celkové vyznění širší. Hovoří o statečnosti a dávné touze člověka proniknout do neznámých končin světa, zamýšlí se nad významnou úlohou osobností v dějinách lidstva.

Zdroj: Filmový přehled 7/1985, str. 25.