S láskou a něhou

Hlavním tématem filmu předního bulharského režiséra Rangela Valčanova S láskou a něhou, na němž se scenáristicky podílel známý básník Valeri Petrov, je složitá problematika umělecké tvorby a jejího uplatnění. Je proto pozoruhodné, jak autenticky a komplexně se podařilo autorům vyjádřit spletité vztahy mezi umělcem, jeho dílem a společností.
Talentovaný sochař Christo přerušil kontakty s uměleckým světem a odešel do rybářské vesnice, aby mohl tvořit svobodně a jen z vnitřní potřeby. Nyní stojí před rozhodnutím prodat za velké peníze své dílo, jemuž věnoval několik let života. Prodejem monumentální plastiky ztrácí umělec část své bytosti a cítí v sobě zející ránu. Uvědoměním si tohoto pocitu se „živel“ talentu dává do pohybu. Dochází ke zmatení citů a mysli, k exhibici „mimo normu“. Poté následuje prozření a mobilizace sil k novému aktu tvorby. O tom je film, soustředěný převážnou částí do karnevalově pojatého zachycení dne umělcovy krize. Tento den vrcholí hostinou, na níž sochař splácí své dluhy sousedům, slaví svůj triumf, ale i prožívá děs ze ztráty díla. Lidé tu postupně odkládají masku přetvářky a konvence, projevuje se tu dobro i zlo, velkorysost i malichernost. Christo se zmítá v křečích lásky a nenávisti, uvědomuje si nebezpečnou hranici velikášství a nicoty, dospívá k „okamžiku pravdy“.
Hlavní roli vytvořil skutečný sochař Alexandr Ďakov. Jeho osobnosti film vděčí za poodhalení tajemství, jehož jméno je tvorba. Hraje naprosto živelně a bytostně splývá s postavou. Režisér Valčanov vynikajícím způsobem zvládá zejména dlouhou sekvenci hostiny – „karneval“ rozpoutaný lidovým životem, lidskými vášněmi.

Filmový přehled 2/1984