Poloviční pravda

Povídkový film Poloviční pravda se ve třech paralelně odvíjejících epizodách snaží najít odpovědi na záhadné poloviční pravdy minulosti, které pronásledují jejich hrdiny.

Tři paralelně se odvíjející příběhy. Malá dívenky si hraje na ulici s panenkou a míčem a najednou „objeví" svět, který ji obklopuje. Její pohled klouže po fasádách domu, kroky měří délku ulice, její čas je přítomnost. Mladý muž z opuštěného skotského ostrůvku se vydá po smrti svého otce do jeho rodného města - do Stuttgartu.Podnětem k tomu je stará fotografie, na níž je mladík zachycen jako dítě oblečené do tmavého kabátku s nejasně patrnou židovskou hvězdou na levé straně. Komu patří ruka, jíž se chlapec na fotografii drží, jaká je celá pravda o minulosti, o níž mu otec vyprávěl jen kuse? Starý muž se nemůže smířit se smrtí své ženy. Ve vnitřních monolozích s ní hovoří, vyčítá jí její odchod, a když pochopí nezměnitelnost
její smrti, volí sám dobrovolný odchod ze života. Na stuttgartském nádraží ukazuje mladý muž fotografii kolemjdoucím s otázkou: „Znáte tento dům?" V bytě starého domu stařec připravuje k poslednímu kroku. Když zazvoní u jeho dveří zvonek, už nežije... Film vybízí diváky k zamyšlení, k hledání odpovědí na navozené otázky o životě a smrti. Byl vyznamenán v roce 1984 na festivalu v Mannheimu Stříbrným dukátem. Kritici velmi vysoce hodnotí vynikající poetickou kameru Juraje Liptáka, jenž myšlenkový obsah filmu adekvátním způsobem umocňuje,
(pb)
katalog 1. Festivalu nad řekou