Panna a netvor

V roce 1978 obohatil režisér dobovou žánrovou scénu o dvojici hororových pohádek – Deváté srdce a Pannu a netvora. V rámci filmografie autora, který se po silně stylizovaných snímcích šedesátých let musel vyjadřovat v rámci civilního realismu, představují oba snímky návrat k expresivnímu stylu Spalovače mrtvol, Petrolejových lamp či Morgiany. Zatímco Deváté srdce pracovalo s původním námětem, příběh Panny a netvora je zpracováním klasické látky – respektive divadelní hry Františka Hrubína inspirované pohádkovým příběhem o krásce a netvorovi. Hrubínův text pro Herzovy potřeby upravil , Panna a netvor je však především prezentací režisérovy výjimečné schopnosti budovat fantaskní, poeticky ponurou atmosféru. Snímek se natáčel z úsporných důvodů převážně ve stejných ateliérových stavbách jako . (V ateliéru č. 6 na Barrandově vytvořil architekt multifunkční dekoraci, která byla po úpravách využita rovněž při natáčení filmů a .) Filmy Deváté srdce a měly i společný rozpočet. Navzdory účasti některých stejných členů štábu (kameraman Jiří Macháně, hudební skladatel ) však hrubínovský horor působí odlišným dojmem. Zatímco na Devátém srdci výtvarně spolupracovali Jan a Eva Švankmajerovi, Panna a netvor působí díky výtvarníkům Josefovi a Olze Vyleťalovým „přírodnějším“ dojmem… Hrdinkou vyprávění je krásná dcera zchudlého kupce, Julie (), která v zámku uprostřed hlubokých lesů prožívá hrůzný i láskyplný vztah s tajemným monstrem. Přestože z podivného hostitele stiženého kletbou se posléze vyklube krásný princ, patří netvor k hlavním atrakcím poetického vyprávění. Herz zavrhl klasickou „lví“ stylizaci a vytvořil ptačí monstrum, jehož nelidským, dravčím pohybům dodává na přesvědčivosti hlavní představitel – tanečník .

Zdroj: NFA