Otázky

V 60. letech nastal v československém dokumentárním filmu rozkvět filmových anket, které sloužily jako sonda do názorů společnosti a byly publicistickým pandánem k tehdy začínajícím sociologickým výzkumům veřejného mínění.
Ve filmech, jejichž příkladem může být i snímek armádního filmového studia „Otázky“, se režiséři snažili zachytit široké názorové spektrum na palčivé problémy společnosti. I když zde stále sehrávala svou roli cenzura a autocenzura, byla prezentace různorodých názorů vyjádřená svébytnými jazykovými prostředky každého z dotázaných velkou změnou proti filmové dokumentaristice 50. let, která před individuální různorodostí upřednostňovala indiferentní masovost. Otázky a odpovědi se v tomto filmu týkaly v době studené války stále aktuální možnosti vypuknutí války mezi Západem a Východem.
Zatímco někteří dotázaní ve filmu tvrdili, že jevy jako západoněmecký revanšismus jsou okrajové a nejsou schopné zažehnout nový válečný konflikt v Evropě, jiní respondenti odpovídali v otřepaných frázích stranického newspeaku o imperializmu, který je stálou hrozbou pro mír. Po exposé nejrůznějších názorů ovšem závěr filmu „Otázky“ s nepřehlédnutelným objektivistickým nárokem seznámil diváka s tím, jaká byla „skutečná“ situace v oblasti mezinárodní bezpečnosti: z růstu mezinárodního napětí byly obviněny agresivní záměry vlád Spojených států amerických a Spolkové republiky Německo.

Kopie filmu byla získána do sbírek VHÚ v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.
Vojenský historický ústav 2013

oficiální text distributora,