Opus pro Smrtihlava

Útok na SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha, třetí nejvýše postavenou osobu v nacistické hierarchii, patří k nejvýznamnějším odbojovým akcím na území protektorátu Čechy a Morava. Přesto se na hraný film o této události u nás čekalo více než 20 let a ucelený dokument vznikl ještě o dalších 20 let později.
V rámci cyklu filmů Potomci a předkové ho pod názvem Opus pro smrtihlava natočil v roce 1984 dokumentarista Karel Maršálek. Důvodem této dlouhé a nucené pauzy byl fakt, že v komunistickém Československu byla po roce 1948 nežádoucí jakákoliv zmínka o západním odboji.
Jak už naznačuje název, celý dokument je koncipován jako hudební dílo složené z několika částí. Odkazuje také na Heydrichovo hudební nadání a jeho úzký vztah k hudbě. Smrtihlav pak symbolizuje neuvěřitelnou brutalitu tohoto ambiciózního nacistického prominenta, který je ve filmu výstižně pojmenován fenomenálním houslistou smrti.
Jednotlivé události nejsou řazeny chronologicky, dokument začíná soukromým koncertem skladeb Heydrichova otce, pořádaným den před útokem na zastupujícího říšského protektora.
Až po nastínění tehdejší situace se snímek vrací do Heydrichova dětství. Malý Reinhard byl označován za zázračné dítě, už ve čtyřech letech hrál na housle, v šesti na klavír. Překvapivě však nepokračoval ve stopách svého otce, hudebního skladatele a ředitele konzervatoře v Halle. Shlédl se v kariéře námořního důstojníka, ta byla přerušena trapným incidentem z jeho soukromí a po disciplinárním řízení byl Heydrich z námořnictva propuštěn.
Frustrovanému mladíkovi pomohla komplikovaná situace Německa ve 30. letech a nástup Adolfa Hitlera. Výkonný a inteligentní Heydrich velice rychle stoupal v nacistické hierarchii. Tento vzorový typ árijského nadčlověka si snadno získal důvěru samotného Vůdce. Na podzim roku 1941 směřuje jeho kariéra k vrcholu, jako zastupující říšský protektor přebírá vládu nad protektorátem Čechy a Morava. Tuto funkci zastává pouhých osm měsíců. Dne 27. května 1942 na něj českoslovenští parašutisté uskutečnili atentát. 4. června 1942 Heydrich podléhá následkům zranění, jež způsobil výbuch bomby.
Režisér Maršálek se zaobírá nejenom jeho životním příběhem, ale snaží se v širších souvislostech přiblížit i situaci v odboji a na východní frontě. Ukazuje dopad atentátu na české obyvatelstvo, všímá si jeho ohlasu ve světě. Bohužel doba vzniku neumožnila zobrazit diverzní akci parašutistů do všech detailů, film se nevyhnul tendenčnímu dobovému zkreslení. Záměrně je v něm nadhodnocena role komunistického odboje v čele s Janem Zikou a jediným konkurentem Hitlerových vojsk je Rudá armáda. Všechny tyto prvky sráží výpovědní hodnotu jinak pečlivě komponovaného a formálně zdařile koncipovaného dokumentu.
Jan Šulc, Letní filmová škola 2012

oficiální text distributora,