...No, Pane Kaktus...?!

Parapet okna jednoho z městských činžáků je malebným zátiším s několika předměty: porcelánovou dýmkou, vybledlou roletou s rošťáckým stahovačem, starožitným kafáčem. Této společnosti vévodí květináč s čahounem kaktusem. V hlubinách bytu přebývá starý pán. Rád si zakouří, popije kávu a o kaktus vzorně pečuje. – Aby rostlince nebylo smutno, přikoupí pán jednoho dne malou, tlustou kaktusovou dámu. Celý parapet je krajně vzrušen, neboť nová příchozí se chová velmi sebevědomě. Samozřejmě očekává, že se jí všichni pánové budou dvořit. Dlouhán kaktus je trochu nesvůj, v rozpacích ustupuje před dobyvatelkou svého srdce. Nakonec neodolá rafinovaným ženským svodům. Oba spolu protančí večer a prožijí romantickou noc. Roleta milencům zajistí soukromí. Záclony jako mravnostní stráž zakrývají oči nevinné dýmce, aby neviděla nic mládeži nepřístupného. – Brzy je svatba a zanedlouho se rodinka rozroste: po parapetu pobíhají čtyři malé kaktusy. Jejich tlustá maminka jim s láskou říká Pepi, Nani, Moni, Toni. Děti rozverně skotačí, život je krásný, starý pán spokojený. – Jednou při pravidelné péči o květiny vypadne dědouškovi z ruky konvice. Celý parapet smutně a zděšeně sleduje, jak pána odváží sanitka. Dýmka se tak zvědavě vyklání dolů, až přepadne a rozbije se o chodník. Byt ztichne, okenní zátiší opřádají pavučiny. – S příchodem nové majitelky bytu nastane radikální změna. Okno zaplane jásavými barvami nového nátěru, zářivými pruhy vyměněné rolety. Květináče dostanou krajkové manžety, límečky, ozdobné sametky a volánky. Všude je čisto, bytem zní hudba z tranzistorového rádia, doprovázená svěžím hláskem mladé nájemnice. – Na šňůře v okně suší dívka svoje svůdné spodní prádlo. Otec kaktus ztratí hlavu a propadne dívčinu kouzlu. Zapomene na důstojnost, haleká, všemožně se pokouší na sebe upozornit, snaží se získat kalhotky jako trofej. Paní kaktusová prostopášníka vyloučí z rodiny, zakáže mu dokonce styk s dětmi. – Milostný románek však nemá dlouhého trvání. Do bytu se nastěhuje mládenec s boxerskými rukavicemi. Jeho dýmka rozmnoží společnost na okně. Otec kaktus pochopí, že dívčinu přízeň již získal někdo jiný. Po nezdařené sebevraždě prosí zhrzený milovník paní kaktusovou o usmíření. Ta nejdříve dělá drahoty, ale nakonec přijme kajícníka zpět do lůna rodiny.

[nd] …No, pane kaktus…?!. Filmový přehled. 1987, č. 4, s. 41 – 42.