Neklidnou hladinou

Konec druhé světové války. Ustupující německá armáda odveze z třeboňské loděnice i stařičkou loď, na níž trénovali chlapci Milan Pavlis, Standa Klus, Lojza Kemr a Mirek Mejtek. Po válce se vodákům podaří veslici najít a získat zpět. Chlapci začnou znovu jezdit, ale potýkají se s různými obtížemi. Loď je stará a špatně ovladatelná a ještě se o ni musí dělit s družstvem seniorů. Přesto se nedají odradit, i když na svých prvních závodech skončí s „Babičkou“, jak loď nazvali, jako poslední. Jejich houževnatost však přinese první ovoce. Na závodech v Brně zvítězí a mají jet na závody do Polska. Jejich dokumenty pro vystavení pasů se ale záhadně ztratí, takže do zahraničí jede pražský klub. V kvalifikačních závodech pro olympiádu v Helsinkách však opět zvítězí. Chlapci mají radost, jen Lojza Kemr je smutný. Má kila navíc a loď zbytečně zatěžuje. Sám proto chlapcům doporučí jiného kormidelníka. „Babička“ ve Finsku vzbuzuje nedůvěru, je to nejstarší loď na olympiádě. Ale v závodech chlapci přesvědčivě zvítězí a získají pro republiku zlatou medaili.

Poznámka
Příběh filmu byl inspirován skutečnými událostmi. Závodníky na čtyřce s kormidelníkem, kteří zvítězili v Helsinkách na XV. letních olympijských hrách v roce 1952, byli: Stanislav Lusk (1931), Jan Jindra (1932), Jiří Havlis (1932) a kormidelník Miroslav Koranda (1934).

Zdroj: NFA