Narozen a vychován

Ceny: Cena asociace argentinských filmových kritiků 2007: nejlepší kamera

Pablo Trapero patří k ústředním tvůrcům nového argentinského filmu. Kromě vlastních režijních počinů si také získal jméno jako jeden ze skupiny vlivných mladých producentů, schopných získávat finance pro nekomerční snímky z domácích i zahraničních zdrojů. Tyto producentské osobnosti se vynořily po přelomu tisíciletí, kdy se v Argentině příznivě změnil způsob financování filmů a zároveň se o tamní kinematografii začaly zajímat mezinárodní festivaly. Společnost Matanza Cine, kterou Trapero založil spolu s Hugem Castrem Fauem v roce 2002, zaštiťuje kromě jeho režijních projektů např. také filmy Albertiny Carriové. Na Traperově tvorbě je znát potřeba vytvářet snímky, jež budou určitým způsobem vyhovovat festivalové poptávce. Tato okolnost má na jeho tvorbu někdy pozitivní, jindy spíše negativní dopad. Pozoruhodné jsou především jeho filmy Bonaerense (El bonaerense, 2002) a V kleci (Leonera, 2008), které spojují postupy festivalového minimalismu a realismu s východisky populárních žánrů krimi a exploatačních filmů ze ženské věznice.
Snímek Narozen a vychován spadá do té části Traperovy tvorby, která zcela naplňuje běžnou představu o tom, co je to festivalový film. Film o muži, který se po tragické autonehodě skrývá před světem v patagonské pustině, spadá do linie vypjatých dramat o vyrovnávání se s citovým traumatem. Oproti radikalitě např. filmů Lisandra Alonsa však Traperovo dílo zůstává v kategorii divácky vděčných podívaných s jednoznačně danými konflikty a zřetelně naznačeným vyústěním. Tomu odpovídají líbivé záběry patagonské krajiny i hudba složená především z populárních písní. Za srozumitelnost a diváckou přístupnost platí dílo nízkou originalitou. Trapero se tu projevuje jako tvůrce, který tvoří na základě určitých žánrových schémat, ať už je bere z oblasti populární kinematografie, nebo z festivalové tvorby.

Antonín Tesař, 36.LFŠ 2010