Námestie svätej Alžbety

Politické oteplení 60. let přineslo v československé kinematografii snahy o přehodnocení některých traumatických momentů nedávné historie. Na Slovensku šlo zejména o neblahou éru fašistické Slovenské republiky (1939-1945), spojenou mimo jiné s vyvlastňováním (tzv. arizací) židovského majetku a postupnou deportací příslušníků židovské komunity do koncentračních táborů. Z 90 000 slovenských Židů jich v důsledku toho válku přežilo jen asi 10 000. Niterné souvislosti těchto dějů zachytila ve svrchované podobě tragikomedie režisérů Jána Kadára a Elmara Klose Obchod na korze (1965), oceněná Oscarem. Souběžně s ní vzniklo i drama Vladimíra Bahny Náměstí svaté Alžběty, natočené na motivy románu z roku 1958 prozaika Rudolfa Jašíka.
Osmnáctiletý Igor je křesťan, sedmnáctiletá Eva Židovka. Zdá se, že nic nemůže narušit jejich čistý vztah. Neúprosný klapot věžních hodin ale od počátku naznačuje, že drtícímu soukolí okolního dění neunikne nikdo. Nařízení ze září 1941, aby Židé začali viditelně nosit žlutou Davidovu hvězdu, rozevře definitivně mezi obyvateli slovenského maloměsta příkop nenávisti. Igor se snaží Evu zachránit katolickým křtem, kde ale na něj vzít peníze? Tlak okolností dopadá i na soudržné židovské společníky Maxiho a Samka, zatímco ctižádostivý holič Flórik těží ze všeobecné bázně. Tragický konec je nevyhnutelný…
Vladimír Bahna sám začínal za války v režimním filmovém týdeníku Nástup, po komunistickém převratu točil zas třídně angažované filmy, v letech 1970-1972, kdy byl ředitelem Štúdia hraných filmov Bratislava, se podílel na tvůrčí perzekuci Ela Havetty, Štefana Uhra či Eduarda Grečnera. V Náměstí svaté Alžběty můžeme proto spatřovat i jakýsi pokus o osobní sebereflexi v bezpečném mezičase. Ovšem pokus výrazově poněkud unylý, dramaticky nevýrazný a ve vyústění předvídatelný. Z celku se vymyká jen křehká krása tehdy třiadvacetileté Emilky Vášáryové a zralý výkon Ctibora Filčíka.

Jan Lukeš
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016

oficiální text distributora,