Na přehradě

„Vybral jsem si tento scénář, protože je čestný a aktuální,“ řekl Emil Conev, který po krátké praxi v dokumentární tvorbě filmem Na přehradě debutuje. Scenárista Ganev je rovněž začátečník. Východiskem ke scénáři mu byla zásada jednoho z hrdinů, šéfa velké stavby Čičova, že všechno, co se dělá pro obecné blaho, je dobré, a co pro sebe – špatné. Ganev poukazuje na to, že důsledkem této rigorózně vyznávané pravdy, mohou být i kompromisy, i přestupky, jako třeba porušování finanční disciplíny. Právě o tu se zasazuje Čičovův protihráč, mladý ekonom Marinov, který se rychle po nastoupení zorientuje v šéfových praktikách a začne nekompromisně uplatňovat zákon. Přitom se snaží nalézt řešení, jež by v normách zákona respektovalo podnikové zájmy a současně nabídlo dělníkům i potřebný materiální stimul, aby byla učiněna přítrž pracovní demoralizaci. V podrobně analyzovaném konfliktu Marinova s partou šoférů je názorně odhalen typický problém současného stadia ekonomického rozvoje: rozpor mezi teoretickými předpoklady a praxí. Jde o problémy zpětné vazby, pružné aplikace iniciativních návrhů zdola, jejichž uskutečnění vázne na nezbytném a často vleklém schválení nadřízených instancí. Řešení problému Marinov urychlí tím, že se sám udá za neoprávněné proplácení nerealizovaných jízd, aby vyšetřování odhalilo pravého viníka. I když si trest musí odpykat Čičov (ostatně vědomě jej riskoval v zájmu věci), obžalována je nevyhovující praxe normování a odměňování. Ačkoliv ve filmu Na přehradě jde o výrobní problém, autoři osvětlují jeho podstatu především prostřednictvím psychologické kresby charakterů hlavních a vztahů dvou hlavních hrdinů.
Na XVIII. festivalu bulharských hraných filmů ve Varně 1984 získali režisér Emil Conev Cenu za debut a Georgi Georgiev-Gec Cenu za mužský herecký výkon.
Filmový přehled 9/1985