Muž beze spánku

Psychologický thriller Muž beze spánku (1992) nese zřetelnou pečeť autorského
rukopisu svého tvůrce, scénáristy á režiséra Paula Schradera. Dějištěm vyprávění
je, podobně jako ti Schradera často, moderní velkoměsto (Taxikář,
Americký gigolo. Naostro). Jeho temnými ulicemi velkoměsta prochází hlavní
hrdina, John LeTour, pracující jako dealer pro zkušenou obchodnici s drogami
Ann. V okruhu stálých zákazníků se elegantní muž pohybuje jen v noci;
ve dne spí, přemýšlí a píše deník. S drogami John sám už přeď lety skoncoval;
jeho osamělý, spořádaný a pravidelný život je však náhle narušen. Policie se
začne zajímat o drobné, dobře situované překupníky, a dlouholetá spolupracovnice
Ann uvažuje o tom, že si raději založí kosmetickou firmu. Zneklidněný
John se po letech setkává se svou dávnou-láskou z bouřlivých narkomanských
let, s nyní odmítavou Marianne. Obavy z budoucnosti a naléhavost znovuobjeveného
citu nutí muže k úvahám o životní změně. Svědomitý, uzavřený John
se mění, a když pomstychtivě rozpoutá „ očistné " krvavě peklo, je ochoten nést
následky všech svých činů. - Nositelem příběhu (jak to u Schradera bývá) je silná
mužská postava, procházející „ nočním " světem zločinu. Okolní špína se hrdiny
zprvu jakoby netýká, přestože se pohybuje na odvrácené straně zákona.
Postupně však zjišťuje, že pozice nezúčastněného, „čestného" pozorovatele,
je jen iluzorní; následky tohoto poznání jsou nutně tragické. Schrader svého
hrdinu neodsuzuje, ale sleduje ho s chladnou účasti. Příběh je vyprávěn v pozvolném, rozjímavém rytmu, a svou naléhavosti připomíná tíživý sen. Slabinou
pečlivě vystavěné morality je místy vizuální doslovnost, a na konci poněkud
neobratné vyrovnání se se závěrečnou akcí a s hrdinovou katarzí. - Výborným
prostředníkem mezi skrytým vnitrním světem postavy, odhalovaným jen v „deníkovém" vnitřním monologu, a mezi vnějším, mlčenlivým bytím hrdiny, je
asketický Willem Dafoe.
Filmový přehled 1995/1/21