Muriel se vdává

Muriel se ze zapadlého městečka vydává za zářivými světly velkoměsta uskutečnit svůj sen o svatbě s pohádkovým princem.

Australský film debutujícího režiséra a scénáristy P. J. Hogana Muriel se vdává (1994) může svým názvem připomínat britskou romantickou komedii Čtyři svatby a jeden pohřeb. U titulu a u motivu společenských obřadů však podobnost obou filmů končí. Hrdinkou Hoganovy tragikomedie je totiž "šeredná, hloupá a neužitečná" dívka z maalého australského městečka, jejímž jediným snem je stát se nevěstou… - Dvaadvacetiletá Muriel se jednoho dne rozhodne skoncovat s životem ošklivého káčátka. Jenže brzy se ukáže, že to nebude ani trochu jednoduché. Spíše než nepůvabný vzhled dívku tíží její vlastní povaha, poznamenaná nefungující rodinou; Muriel se jen těžko zbavuje egocentrismu a přeslazeně romantického pohledu na svět. Při zoufalé a někdy až křečovité snaze o vnější a vnitřní proměnu (mimo jiné si i pozmění jméno) potká dívku několik tragických událostí: její jediná přítelkyně Rhonda onemocní rakovinou, otec Bill se zaplete do korupce a opuštěná matka Betty spáchá sebevraždu. Paradoxně právě tyto pohromy donutí Muriel zbavit se zahleděnosti do vlastních snů. Dívka se sice nestane krásnou "labutí", ale objeví v sobě sebejistotu a vyrovnanou osobnost. Nakonec pro ní není problém rozejít se s pohledným sportovcem Davidem, který si Muriel vzal z pragmatismu, ale časem k ní pocítil sympatie… - V jádru melodramatickou látku pojal Hogan jako smutnou komedii, přičemž humoru používá jako bariéru proti přílišné sentimentálnosti. Tvůrce nahlíží nedostatky své hrdinky s pochopením a účastí, ať už jde o její nehezký vzhled, nebo (nezaviněně( pokřivený charakter. Vyhnout se trapnosti, zlomyslnosti a hrozícímu nevkusu při ztvárnění zpočátku odpudivé postavy režisérovy výrazně pomohla představitelka titulní role Toni Colletteová. - Mimořádně kvalitní, byť nenápadně působící, je výtvarná stránka filmu: kostýmy i zařízení interiérů jsou velice výmluvným "zviditelněním" duševních dispozic hrdinů (za zmínku stojí trvalý nepořádek v domácnosti Heslopových, který si Muriel přenáší i do svého příbytku v Sydney). - Pozoruhodným tvůrčím tahem je použití "zastaralé" hudby od kdysi populární skupiny ABBA. Její písně ve filmu působí svou chytlavou melodičností, dále jako symbol hrdinčina zaostalého vkusu, a konečně jako ironický komentář děje (píseň I Do, I Do, I Do, I Do, I Do zahajuje v kostele svatební obřad Muriel a Davida). -Na MF FÓRUM '95 v Bratislavě získal snímek čestné uznání za režii.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Australský film debutujícího režiséra a scénáristy P. J. Hogana Muriel se vdává může svým názvem připomínat britskou romantickou komedii Čtyři svatby a jeden pohřeb. U titulu a motivu společenských obřadů však podobnost obou filmů končí. Hrdinkou Hoganovy tragikomedie je totiž „šeredná, hloupá a neužitečná" dívka z malého australského městečka, jejímž jediným snem je stát se nevěstou.
V jádru melodramatickou látku pojal Hogan jako smutnou komedii, přičemž humoru užívá jako bariéry proti př8išné sentimentálnosti. Tvůrce nahlíží nedostatky své hrdinky s pochopením a účastí, at' už jde o její nehezký vzhled, nebo (nezaviněně) pokřivený charakter. Vyhnout se trapnosti, zlomyslnosti a hrozícímu nevkusu při ztvárnění zpočátku odpudivé postavy režisérovi výrazně pomohla představitelka hlavní role Toni Colletteová.
Pozoruhodným tvůrčím tahem je použití „zastaralé" hudby od kdysi velmi populární skupiny ABBA. Její písně ve filmu působí svou chytlavou melodičností, dále jako symbol hrdinčina zaostalého vkusu a konečně také jako ironický komentář děje.
Program ART

Autor/Zdroj: /