Matinee

Lidé kolem filmu jsou vděčným tématem mnoha hollywoodských snímků. Ve
středu zájmu však častěji stojí skuteční či fiktivní slavní umělci než filmoví rutinéři
Režisér Joe Dante v komedii Matinee (1993) vyjádřil svou dlouholetou fascinaci
„pokleslými" horory a jejich tvůrci, jež je ostatně vlastni mnoha autorům jeho
generace. Předlohou pro postavu úspěšného režiséra ., béčkovýcli" hororů
Lawrence Woolseyho se stal režisér a mistr filmových triků William Castle (natočil
např. filmy The Tingler, 1959, Homicidal, 1961). Příběh je situován do roku
1962 do floridského přímořského městečka Key West, kam přijede Woolsey se
svým týmem uspořádat předpremiéru svého nového hororu Mant. Právě vypukla
kubánská krize a atmosféra strachu je pro práci mistra hrůzy ideální. Projekt
fantastického hororu o řádění zmutovaného člověka-mravence Woosley provází
množstvím efektů v sále (od otřesů a řádění najatého statisty v masce, až po mírný
elektrický šok ze sedadel). Právě ty se však stanou jedním z nepředvídatelných
slabých článků sobotního „matiné", jež málem přeroste v tragédii. Během pří-
prav na produkci a během promítání se odehraje mnoho drobných událostí: ne-
jistý čtrnáctiletý' Gene, který je posedlý filmem, najde nové přátele, jeho kamaržd
Stan se skamarádí s obdivovanou Sherry a Woolsey pochopí, že by se měl usadit.
Podobně jako v případě snímku Květ pouště (FP 2/95 - V) je katalyzátorem dění
obava z atomového výbuchu. Děsivý smrtící hřib se však nakonec ukáže být jenom
jedním' z triků režiséra, podle nějž je filmový horor osvobozujícím odrazem
skutečných lidských strachů. - Dante s přehledem skládá komediální mozaiku
malých příběhů obyvatel městečka, jejichž problémy však zůstávají mimo paro-
dickou linii vyprávění. Ta se týká spíše světa filmu: Dante stvořil s láskyplnou
ironii postavu Lawrence Woolseyho a s chutí připravil i „ Woolseyho" snímku
Mant, jehož zásadní scény sledujeme spolu s diváky v keywestském kině. Tento
černobílý horor brilantně evokuje naivní kouzlo slavných snímků společnosti
Hammer či filmů Rogera Cormana. Okamžik, kdy se stírají hranice mezi fikci na
plátně a skutečnosti venku, patří mezi nejsilnější momenty Danteho filmu,
navzdory rozličným vážným podtextům však tvůrce své dílko udrží v mezích
kvalitní oddechové zábavy. - Vynikajícího představitele mistra hrůzy našel
režisér v Johnu Goodmanovi.
-ap-, Filmový přehled 1995/2/

oficiální text distributora,