Manila ve spárech světla

V jakékoliv výběrové sekci představující spektrum filipínské filmové tvorby napříč historií by bezesporu neměl chybět snímek Manila ve spárech světla jednoho z tamních režisérských klasiků Lina Brocky. Sociálně laděné drama je často označováno jako nejlepší filipínský film všech dob (v populárně naučné publikaci 1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete je jediným zástupcem kinematografie Filipín). V roce 2013 byl v restaurované 4K verzi uveden v prestižní sekci Cannes Classics.
Na příběhu prostého venkovana, který přijíždí do Manily za prací a útrpně se snaží přežít v této „asfaltové džungli", snímek Manila ve spárech světla nastavuje zrcadlo nepříznivým sociálním podmínkám a obecně neutěšené době vlády prezidenta Ferdinanda Marcose.
Jedenadvacetiletý mladík Julio vyrostl na ostrově Marinduque a nyní si ztěžka zvyká na život v hlavním městě a fyzicky náročnou práci dělníka na stavbě. Jedinou oporou je mu jeho nový přítel Atong, který se Juliovi snaží přizpůsobení městskému životnímu stylu ulehčit. Klíčový zvrat filmu přichází v momentě náhodného setkání se ženou z Juliovy minulosti, která ho dovede na stopu jeho životní lásky Ligayi, která mu před lety zmizela.
Manila ve spárech světla je filmovým přepisem románu Edgarda M. Reyese, který původně vycházel seriálovou formou mezi lety 1966 a 1967 v magazínu Liwayway. Snímek vznikl z iniciativy scenáristy Clodualda Del Mundy Jr., jenž k práci na tomto projektu přizval režiséra Lina Brocku. Ten do filmu vnesl pro svou tvorbu typické homosexuální motivy, které v původní literární předloze nejsou a Del Munda Jr. je do scénáře na režisérovu žádost připsal. Epizodicky vyprávěné drama je oceňováno zejména pro autentické vykreslení doby a místa děje (natáčelo se přímo v městských lokacích), o což se významnou měrou zasloužil kameraman Miguel De Leon, který se později sám profiloval jako uznávaný režisér.

Jana Bébarová
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016

oficiální text distributora,