Láska prokletá

d na výsek života homosexuálního britského malíře Francise Bacona zarámoval rokem 1971. Ten byl typický pro umělcův životní postoj, vyznačující se zbožnou oddaností k vlastní tvorbě, která kontrastovala s jeho sebetrýznivým intimním soukromím.

Expresionistické malby plné osamění, brutality, utrpení a hrůzy homosexuálního britského malíře Francise Bacona (1909-1992) bývají vykládány jako synonymum existen-ciální úzkosti a nihilismu života ve dvacátém století. Režisér John Maybury nonkonformní, jarmanovsky" minimalistickou studii zarámoval rokem 1971. Ten byl typický pro malířův životní postoj, vyznačující se zbožnou oddaností k vlastní tvorbě, která kontrastovala s jeho sebetrýznivým intimním soukromím. Zatímco v pařížské Grand Palais byl u příležitosti své retrospektivy adorován jako jeden z největších umělců zobrazujících „bolestnou krásu života", jeho zdecimovaný model a milenec v blízkém hotelu polykal smrtelný koktejl alkoholu a prášků... Maybury sice nezískal souhlas, aby mohl ve svém filmu použít autentické obrazy, jeho vizuální koncepci však plně přizpůsobil Baconově technice. Jako by kamera vstupovala do bizarně zamlženého prostoru mučivě pokřivených postav, zuřivých barev i „divadelně" geometrických konstrukcí. Kolážovitá struktura snímku mapuje bohémsky opilecké prostředí krčem v Soho a počítá s divákovou znalostí malířovy tvorby. Nesnadno stravitelné, palčivé drama, které je stejně abstraktní, provokativní a nelítostné jako Baconovy „krvavé" oleje, stojí na kreaci znamenitého Dereka Jacobiho. Způsob, jakým skicuje portrét citově chladného a sobeckého umělce - masochisty v soukromí, sadisty na veřejnosti - a zároveň zženštile fintivého gaye je fascinující,
(tse)
Osobnost Francise Bacona bude v rámci Festivalu nad řekou Písek 2009 připomenuta ve filmu Láska prokletá (r. John Maybury)
katalog 1. Festivalu nad řekou