Kronika ohlášené smrti

Další z řady četných adaptací díla kolumbijského nositele Nobelovy ceny Gabriela Garcii Márqueze se ujal známý italský režisér Francesco Rosi. Vybral si novelu Kronika ohlášené smrti z roku 1981 (česky 1984), na jejímž filmovém zpracování se s ním podílel neméně známý scenárista Tonino Guerra. Dramatický příběh krevní msty vychází ze skutečné události, jejíž obětí se stal v padesátých letech Márquezův přítel. Ve filmu údajně hrají i pamětníci vraždy mladíka, kterou spáchali bratři zneuctěné nevěsty. Ve dvou vyprávěcích rovinách, v čase vzpomínky a v čase přítomnosti, se odvíjí typicky latinskoamerické či románské drama, jehož svědci se stávají důležitými aktéry, Bratři Vicariové se netají svým úmyslem, a svým chováním jakoby vyzývali okolí k zásahu. Ale sobectví, nevšímavost, poho-dlnost a fatalismus anonymního davu, právě tak jako falešné pojetí rodové cti, je přinutí ke spáchání nesmyslného zločinu. - Francesco Rosi zůstal věrný svému tématu (násilí jako důsledek určitých kulturních souvislostí) i svému stylu. Natočil na téměř autentických místech nákladnou a realizačně velmi náročnou koprodukci, při níž se opíral především o atmosféru míst a o hvězdné obsazení. Předlohu pře-vedl na filmové plátno na první pohled celkem věrně, s podstatnou výjimkou do-komponovaného závěru, nicméně se mu nepodařilo proniknout k autorově poetice magického realismu (i když ta je v této novele poměrně potlačena). Vznikl tak akademický snímek, který v márquezovské filmografii nedosahuje kvalit děl spiso-vatelových latinskoamerických „krajanů".

Autor/Zdroj: /Filmový přehled