Kráska z baru

Stále módnější téma transvestitismu využil v autorské komedii Kráska z baru i italský tvůrce Alessandro Benvenuti. - Hypochondrický a pedantský restaurátor Leo nemá smysl pro svobodný a mírně extravagantní přístup k životu, jako jeho nejbližší přátelé. Jeho manželský život má povážlivé nedostatky a muži se jen hodí, že musí pracovně odjet do jiného města. Tam potkává zprvu záhadnou ženu jménem Giulia, z níž se vyklube jeho bratranec Giulio. Neurotický intelektuál sice respektuje "Giuliino" právo na sebeurčení, ale odmítá přijmout její náklonnost, jež přesahuje meze příbuzenského vztahu. Posléze se však takřka proti vlastní vůli rozhodne dát průchod svým citům a jemná Giulia dostane přednost i před sympatickou Leovou ženou Simonou. - Benvenuti, jenž má za sebou minulost kabaretního komika, se dokázal vyhnout laciné podbízivosti a natočil vkusný milostný příběh s humorným podtextem. Zdrojem humoru ovšem není postava mužského transvestity (představovaná navíc ženou), ale sám hlavní hrdina se svými předsudky a fobiemi. Z filmu je jasmě patrné autorovo tolerantní stanovisko k lidem s odlišným sexuálním zaměřením. Svým pojetím a nenásilným poselstvím o tom, že spontánním a silným citem lze překonat i rozdíly mezi pohlavími, se Kráska z baru řadí vedle dalších úspěšných titulů se stejným tématem: britské Hry na pláč, australského Dobrodružství Priscilly, královny pouště či amerického filmu Wongovi, s díky Julie (1995, r. Beeban Kidronová).

Autor/Zdroj: /Filmový přehled