Král a skřítek

Byl jednou jeden král, snad jménem Midas, který nadevše miloval zlato. Přál si být zlatem obklopen ze všech stran, protože nic jiného ho nedokázalo potěšit. Byl přesvědčen, že mu požitek ze zlata ruší všechno, co je živé a barevné. Na nádvoří zničil i hnízdo s ptáčaty, ze zámku vyházel všechny květiny a vzal život dokonce i malému pavoučkovi. Královo jednání už dlouho a s nelibostí pozoroval skřítek, vládce podzemí a pán nad veškerým zlatem. A tak se jednoho dne rozhodl, že krutého krále vytrestá. – Král sedí a hoduje. Dokonce i při jídle se opájí krásou zlatého nádobí. Představuje si, jak by to bylo nádherné, kdyby měl v zámku všechno ze zlata. Náhle upoutá jeho zrak zlatý talíř, který spadl se stolu. Netuší, že je to proměněný skřítek. Talíř se kutálí a vede krále komnatami a pak po schodech až do sklepení. Tam král spatří podivného staříka, stojícího u velké dřevěné kádě. Stařec bere do ruky předměty z obyčejného materiálu, máčí je v kádi, a když je vytáhne, třpytí se všechny tím nejryzejším zlatem. Než se král stačí vzpamatovat, je skřítek pryč. Celý omámený běží ke kádi, a protože u sebe nic nemá, ponoří do kouzelné nádoby alespoň svoje ruce. V témže okamžiku je má celé zlaté a navíc obdařené kouzlem, jehož dosah nedokáže ještě ocenit: jakmile se svýma rukama dotkne čehokoliv, promění se to ve zlato. Zábradlí, kterého se přidržuje, když rozrušen stoupá do schodů, okamžitě zezlátne, a proměňují se i stěny paláce, jichž se jen letmo dotkne. Nadšený král spěchá do své komnaty. Dychtivě bere do ruky předmět za předmětem a všechno mění ve zlato. Záhy jsou zlaté všechny vázy, sochy, zbraně, židle a lavice, truhly, stoly i svícny. Spěch a horečná činnost krále unaví, a tak se chce posilnit jídlem. Ale jakmile se dotkne pečeně, pečeně zezlátne, zezlátne i zelenina, ovoce i ostatní jídlo a nápoje. Král se začne své schopnosti děsit. Jako smyslů zbavený běhá po komnatách a vše, na co v zoufalství sáhne, se mění v kdysi tak milovaný kov. Nešťastník vyběhne z hradu ven a pod jeho smrtonosným dotekem znehybní i stromy, věž a hradby. Zanedlouho je vše kolem něho zlaté, chladné a neživé. Jen uprostřed nádvoří dosud stojí kamenná fontána, v níž chladivě zurčí pramenitá voda. Král se k ní vrhne a chce se napít. Sotva však do ní ponoří ruce, voda i celá kašna se rázem promění ve studený žlutý kov. V nejvyšší beznaději se král chytne za hlavu. Kouzlo však spoutá i jeho. V té chvíli se objeví skřítek a všechno, včetně krále, obrátí v kámen, který před našima očima rychle zvětrá.

[MG] Král a skřítek. Filmový přehled. 1982, č. 10, s. 41 – 42.