Krajina stínů

Pozoruhodná osobnost filologa, spisovatele a filosofa Clivea Staplese Lewise (1898-1963) je dnes známá především díky jeho sedmi knihám pro děti Letopisy Narnie (vycházely poprvé v letech 1950-57, u nás je vydalo v roce 1993 nakla-datelství Orbis Pictus). Ty se staly předmětem čtenářského kultu i seriózního badatelského zájmu v podobné míře jako dílo Levvisova dlouholetého přítele, kolegy a inspirátora J.R.R. Tolkiena. Lewis byl spolu s Tolkienem jednou z vůdčích osobností proslulého kroužku The Inklings, jenž se scházel k přátelským debatám a ke společné četbě zvláště ve 30. a 49. letech. Výlučně duchovní prostředí oxfordské intelektuální smetánky je atmosférou, z níž scenárista William Nicholson vyděluje C. S. Lewise jako protagonistu neobvyklého milostného vztahu k americké básnířce Joy Greshamové. Nicholson napsal původní verzi Krajiny stínů jako televizní hru pro BBC (1985, r. Norman Stone); přepracoval ji na úspěšnou divadelní hru a posléze na scénář pro stejnojmenný film Richarda Attenborougha - Hlavními aktéry romance jsou skutečné osobnosti; faktem je i Lewissův odklon od zastávaných vyhraněně staromládeneckých postojů, jenž ho vzdálil dlouholetým přátelům, i jeho názorová proměna po manželčině smrti doložená v Lewisových posledních literárních dilech. Skutečností je i to, že se ujal výchovy nevlastního syna Douglase. Lewisovi kolegové z univerzity (včetně Tolkiena) však ve filmu vystupují pod jinými jmény. Spíše než o životopisný snímek tvůrcům šlo o příběh nevšední lásky, jež změnila životní postoje plachého, upjatého oxfordského profesora, který sice byl specialistou na středověkou milostnou poezii a který psal knihy pro děti a nábožensky laděné traktáty o lásce a utrpení ale jeho životní zkušenosti byly vlastně velmi omezené. Snímek podává vztah Lewise a Greshamové z let 1950 - 1960 jako přibližování názorově, povahově i i kulturně velice rozdílných osobností jež si dokonale porozuměly a dokázaly nalézt naději a víru i tváří v tvář Joyině smrtelné chorobě (zemřela v roce 1960 na rakovinu). Melodramatická linka vyprávění je ozvláštněna zajímavostí charakterů i prostředí v němž se příběh odehrává a jež myšlenkové vyznění posouvá do obecnější roviny. Attenboroughovo diskrétní nevtíravé pojetí "banálního" tématu osudové lásky se opírá o zajímavý Nicholsonův text a o obsazení hlavních rolí (Anthony Hopkins, Debra Wingerová). - Název snímku je citátem : Letopisů Narnie (krajina stínů je místem smrti). - Režisér dostal Cenu Alexandra Kordy za nejlepší britský film.
-ap-, Filmový přehled 1994/8/3