Kdo jste, Dr. Sorge?

Francouzsko.italsko,japonský film byl natočen v roce 1965 režisérem Yvesem Ciampim, podle dokumentárního materiálu. Hrdinou je historická postava vynikajícího sovětského špiona doktora Sorgeho. Tento muž vytvořil první sovětskou špionážní síť v Japonsku. Vyzvěděl plány svrchované důležitosti (např. : o chystaném útoku na Čínu, o německém útoku na SSSr, o přípravaách na Pearl Harbor, nebo o japonských přípravách v Pacifiku a j.)
Vše odelsal včas na příslušná místa a tím se mu podařilo významně zasáhnout do průběhu II světové války.
Autoři se - ostatně to uvádějí i v úvodních titulcích - odkazují pouze jen na pravdivé a ověřené informace. Scénář sám je podložen výprávěním přímého svědka a autentických dokumentech.
Hlavním svědkem byl tehdejší atašé německého velvyslanectví v japonsku Hans Otto Meissner, který si ostatně ve filmu svou roli zahrál.
Film byl uveden na XVI FFP 1965 a získal Zvláštní uznání "za zdařilé využití velmi potřebného dobrodružného žánru k vyjadření ušlechtilé politické myšlenky".

Obsah.: Na začátku vypovídají různísvědkové té doby o životě a smrti dr Richarda Sorga. Někteří, mezi nimi třeba Lily Braun popírá existenci tohoto špiona, ale současně popírá i jeho násilnou smrt. Jiní podávájí svědectví o jeho popravě japonci dne 7. listopadu 1944. Jeho mrtvolu ale nikdo nikdy neviděl. Dokonce se ozývají hlasy, že dr Sorge stále žije.
Bývalá sovětská agentka (v době natáčení filmu použivala pseudonym Hede), vypovídá o minulosti dr Sorga. Za první světové války vstoupil do sociálně demokratické strany. Byl profesorem ve Frankfurtu, měl dvě vlasti - po otci Německo a po matce Rusko. Nacisté ho i přes jeho levicovou minulost přijali velmi vřele. Sorge dostal velmi tvrdý výcvik, nikdo netušil, že pod vedením plukovníka Berzina, šéfa 4 oddělení, se z něj stal mistr špionáže. Po letech studii a několika bezvýznamných úkolech byl Sorge pověřen vybudováním skupiny "Ramzaj" - první špionážní sítě v Japonsku.
Dále vypovídá atašé německého velvyslanectví Meissner - Sorge zpočátku neměl žádnou funkci, byl jen profesorem sociologie a dopisovatelem Frankfurter Zeitung. Těšil se zřejmě velké důvěře nacistických pohlavárů. Na legaci se ho lidé báli a nenáviděli. jedině Lili Braun, vedoucí sekretariátu velvyslanectví Sorgeho bezmezně zbožňovala.
A Sorge pomalu začal plnit svůj úkol, dostal na pomoc Hozumu Ozakiho - pokrokového novináře, pacifisty a osobního poradce předsedy císařské vlády, knížete Konoje. A od něj dostával do ruky zprávy nejvyšší důležitosti. V Evropě byli jeho spolupracovníky Sergej Branowski, novinář a fotograf a jeho žena komunistka Edith Branowska. Dalším spolupracovníkem byl MAx Klausen, oficiálně obchodník, neoficiálně nejlepší radista Sovětské armády. Ten odvysílal většinu zpráv dr Sirgeho do Ruska.
Velitel japonské kontrašpionáže plk Fudjimori prosadil v červenci 1937 dovoz moderních speciélních zaměřovacích přístrojů, aby s nimi mohl účinněji bojovat proti cizím rozvědkám. V té době měla Sorgeho skupina menší nehodu s velkými následky - Klausen ztratil svou aktovku se zprávami, které mohly vést k odhalení celé skupiny. Lili Braun nevědomky upozornila Sorgeho co se stalo, a ten okamžitě přerušil všechny akce skupiny. Ihned nato odjel Sorge jako válečný zpravodaj do Číny.
Navenek vysílal vynikající reportáže z první bojové linie, ve skutečnosti se pokoušel navázat spojení s Moskvou. Až zhruba po roce semohl vrátit zpět do Tokia. Zde se seznámil s baronkou Sakuraja. Později se dozvěděl, že ona i její muž jsou ve službách plk Fudjimoriho. Mezitím mezinárodní události spěly rychle k druhé světové válce.
Sorge znovu rozvinul svou špionážní síť. Z Klausena udělal ředitele průmyslového závodu, ovšem Klausenova žena se bála a neustále přemlouvala muže, aby zanechal špionážní činnosti. Na velvyslanectví mu byl přidělen plk zbraní SS Meissinger. Od něj Sorge dozvěděl, že Hitler se chystá přepadnout Sovětský Svaz. Ještě ten den byla tato zpráva předána Moskvě.
Zatím Fudjimori znásobil své úsilí dopadnout špiony. Síť kolem německého vyslanectví se začala pomalu stahovat. Edith Branowska se nervově uhroutila a byla poslána do Austrálie, Zatímco Japonci obsadili mandžurskou hranici a hrozili tak útokem na Sibiř. Sorgemu se ale podařilo zjistit, že je to jen zastírací manévr. Ve skutečnosti Japonci chystali operace v Pacifiku. I tohle oznámil sovětskému velení do Moskvy. Moskva reagovala ke všeobecnému úžasu stáhnutím vojsk ze Sibiře a tak je mohlo použit u Stalingradu. Tímto manévrem válka nabrala obrat, jaký Hitler nečekal. Ovšem touto operací přivedl Sorge Fudjimoriho na správnou stopu. Klausen byl nucen neustále měnit polohu vysílačky, což činil z malé rybářské loďky. Fudjimori byl bezmocný, ale jak to bývá pomohla mu náhoda.
Zatčení studentky vedla stopa k malíři Miyaggimu a od něj vedla stopa přímo k Sorgemu. A tak mohl jednoho dne Fudjimori s vítězným úsměvem oznámit baronce Sakuraja, že její milenec dr Sorge byl zatčen.
Posledním činem dr Sorgeho bylo odeslání zprávy o chystaném přepadení základny Pearl Harbor.

Autor: ,