Industriální elegie

Před sto padesáti lety začaly růst kolem Ostravy hornické kolonie po vzoru Velké Británie. Obydlili je lidé z různých částí Evropy, kteří zde hledali práci. Režisérka Daniela Gébová podnikla výlet do míst, kde vše vypadá tak jako v době svého vzniku. Tyto kolonie jsou dnes spíše přehlídkou industriálních objektů, mezi kterými se pohybují živí lidé, nositelé původních zvyků, hodnot a vzpomínek na minulá období. Díky jejich vyprávění vzniká plastický obraz dějin průmyslového kraje i paleta osobních příběhů. Rovněž se otevírá prostor pro srovnání jednotlivých období a režimů, pro představení politických změn a jejich dopadů na obyvatele dané země. Film je pestrou směsicí obrazů bizarních vzpomínek obyvatel, ve kterých se mísí radost i smutek, optimismus i beznaděj. Na ploše filmu se protínají nejen životní cesty různých národností, ale proplétají se i dobové materiály s jejich současnými protějšky. Máme před sebou mnohonásobný portrét izolované společnosti, která byla téměř zapomenuta uprostřed továrních hal, kouřících komínů a těžebních věží, jež jsou jednou z podpor státního příjmu.

Kino Světozor