Hrdinové a zbabělci

Robert Redford se po sedmi letech vrátil k filmové režii zatím nejotevřenějším politickým snímkem své režijní kariéry. Hrdinové a zbabělci mají podobu komorního dramatu, jehož tři segmenty se odehrávají zároveň (byť v různých časových pásmech) na třech místech: ve Washingtonu, v Kalifornii a v Afghánistánu, vždy prakticky jen mezi dvěma protagonisty. Rozhovory šestice modelových postav Redfordovi slouží k „názorné“ kritice způsobu, jakým americká vláda vede válku proti terorismu. – Zkušená televizní reportérka Janine Rothová dělá interview s vlivným mladým republikánským senátorem Jasperem Irvingem, jehož politický start kdysi podpořila. Brzy zjistí, že drahocennou hodinu v jeho kanceláři dostala jen proto, aby ve zprávách propagovala nový strategický plán pro Afghánistán: pohraniční hory mají obsadit a kontrolovat malé výsadky amerických vojáků, neboť podle domněnek al-Kájda kvůli otevření nové fronty v Badaksánu převádí z Iráku teroristická komanda přes íránské území. Akce sotva začala a už má první oběti: dvojice zraněných mladých vojáků, Arian Finch a Ernest Rodriguez, v mrazivé noční pustině afghánských hor čelí v přestřelce přesile nepřátel a čeká na záchranný vrtulník. Současně na Kalifornské univerzitě profesor politologie Stephen Malley nabádá svého nadaného žáka Todda Hayese k větší aktivitě vyprávěním o dvou svých studentech, kteří se jako dobrovolníci přihlásili do armády. Jsou to právě Arian a Ernest, kteří nyní riskují své životy ve službách vlády, jíž jde jen o moc, o zisk a o záchranu pošramoceného obrazu ve zkorumpovatelných, bavičských médiích. - Všechny tři příběhy mají amerického diváka vyburcovat z letargie a přimět jej k tomu, aby se aktivně zasazoval o radikální politické změny (pod závěrečnými titulky významně probleskují upozornění na blížící se volby). Snímek je tak dalším otevřeně politickým dílem, zaměřeným proti vládě prezidenta Bushe, která se podle autorů po 11. září 2001 dopustila v zahraniční i domácí politice příliš mnoha chyb. Nutnost války s terorismem tvůrci (prostřednictvím postavy novinářky Rothové) nezpochybňují, apelují však na stažení amerických vojáků ze zahraničních misí a nacházejí pro současnou situaci paralelu s válkou ve Vietnamu. Terčem jejich kritiky se sice stávají hlavně republikánští politici, ale „útok“ je veden i na pasivitu obyčejných Američanů. Diváci přitom mají možnost ztotožnit se prakticky se všemi postavami, jež postupně dojdou ke „správnému“ řešení vlastní situace; samozřejmě s výjimkou senátora, jenž se vyprofiluje jako plakátově sebestředný manipulátor, ohánějící se nejlacinějšími politickými frázemi. Emocionální naléhavost vyprávění, postaveného na „mluvících hlavách“, zvyšují barevní mladíci, společně obětující život jakoby přímo za „republikánského padoucha“ Irvinga. – Vyprávění se opírá o navenek složitě, ve skutečnosti však přehledné, jednoznačně směrované dialogy. Filmaři tak publiku nedávají možnost udělat si vlastní názor. Situace je o to zajímavější, že autor scénáře Matthew Michael Carnahan se nedávno se stejnou demagogičností angažoval jako scenárista „probushovského“ válečného dramatu Království. - Přestože snímek je určen především americkým divákům, své obecenstvo si jistě najde i u nás díky hvězdnému hereckému obsazení, jemuž jednoznačně dominuje Meryl Streepová.
-ap-, Filmový přehled 2007/12