Ema Bovaryová (Smiluj se nad námi)

Jiří Švéda:
13) EMA BOVARYOVÁ (SMILUJ SE NAD NÁMI) (Spasi i sochrani)
SSSR 1989

Informace o filmu

Online film Ema Bovaryová (Smiluj se nad námi)

Jiří Švéda:
13) EMA BOVARYOVÁ (SMILUJ SE NAD NÁMI) (Spasi i sochrani)
SSSR 1989
barevný/psychologický/symbolický
rusko-francouzská verze/české titulky
165 min.
Monopol: NFA/Klubotéka, 1 kopie, premiéra 5/98, do 31.12. 2002

Námět: Gustave Flaubert - román Paní Bovaryová (1857)
Scénář: Jurij Arabov
Režie: ALEXANDR SOKUROV
Kamera: Sergej Jurizdickij
Hudba: Jurij Chanin
Střih: L. Semjonovová
Hrají: Cecile Zervudakiová, Robert Vaab, Alexandr Čerednik,
Vjačeslav Rogovoj, Jurij Stěrnin, Vladimir Svirgun, Viktor Palech

" ""Do pomyslného Flaubertova světa vtrhává současnost,""
charakterizuje snímek s francouzskými i ruskými replikami filmová
publicistka Galina Kopaněvová. Filmem Ema Bovaryová - Zachraň
a zachovej vymezil Sokurov své takřka tříhodinové rozjímání na
téma Flaubertovy Paní Bovaryové. Sokurov tu zůstal věrný
Flaubertovu vyjádření pocitu hniloby a triviality, jemuž se
vzpouzí Emino tělo, i výrazu trýzně nemilované, využívané
a výsměchem ponižované ženy.
Ema je v Sokurovově pojetí svržený démon, který si pamatuje, že
"měl být andělem; existence těla tak vyvolává výčitky v duši,
jež je v něm uvězněna - ženina tvář i tělo jsou odpudivé
i úchvatně krásné zároveň. Rituální pravoslavný text i další
repliky pronáší lámanou ruštinou francouzská intelektuálka
Cecile Zervudakiová.
Závěrečná a nejdelší pasáž filmu - Emina agónie a smrt, ukládání
jejího těla do tří rakví a jeho pohřbívání, akcentuje myšlenku,
že smrtí je tu spláceno to, co si živé tělo bralo od života...
Vzhledem k tradici sovětského filmu i tradičnímu tabu ruské
kultury vstupuje Sokurov v tomto snímku na nedotčený terén
- akcentuje fatální bezbranost těla vůči utrpení. Děs Eminy
nymfomanie nahlíží v sebezničujícím se soukolí vášní, vyvázaných
z dobově sociálních konvencí i národních příznaků.

" Bibliografie: Filmový přehled 6/98; katalog KV 1997; Film a doba
"3/97, s. 121-122 (rozbor) + s. 123 (foto); Biograph 3-4, s. 86
"(recenze B. Lungové); Mladá fronta Dnes 12.3. 1998 (zmínka);
katalog MFF v Bruselu 1995, s. 102
---------------------------------------------

Autor/Zdroj: /Sber


„Do pomyslného Flaubertova světa otrhává současnost," charakterizuje snímek filmová publicistka Galina Kopaněvová. Filmem Ema Bovaryová - Zachraň a zachovej vymezil Sokurov své takřka tříhodinové rozjímání na téma Flaubertova románu. Sokurov tu zůstal věrný Flaubertovu vyjádření pocitu hniloby a triviality, jemuž se vzpouzí Emino tělo, i výrazu trýzně nemilované, využívané a výsměchem ponižované ženy.
Ema je v Sokurovově pojetí svržený démon, který si pamatuje, že měl být andělem; existence těla tak vyvolává výčitky v duši, jež je v něm uvězněna - ženina tvář i tělo jsou odpudivé i úchvatně krásné zároveň. Rituální pravoslavný text i další repliky pronáší lámanou ruštinou francouzská intelektuálka Cecilie Zervoudakiová. Závěrečná a nejdelší pasáž filmu - Emina agónie a smrt, ukládání jejího těla do tří rakví a jeho pohřbívání, akcentuje myšlenku, že smrtí je tu spláceno to, co si živé tělo bralo od života...
Vzhledem k tradici sovětského filmu i tradičnímu tabu ruské kultury vstupuje Sokurov v tomto snímku na nedotčený terén - akcentuje fatální bezbrannost těla vůči utrpení. Děs Eminy nymfomanie nahlíží v sebezničujícím soukolí vášní, vyvázaných z dobově sociálních konvencí i národních příznaků.
Program ART

Autor/Zdroj: /

   

Trailer

Podobné filmy