Dny a hodiny

Film rozkrývá sarajevskou přítomnost vyprávěním o událostech jednoho všedního dne v sousedském okruhu jednoho místa. Jde o příběh starého manželského páru, který za války ztratil syna. Aniž by však režisér ukazoval drama manželů, zaměřuje se na detaily a principy jejich sžitého dlouholetého vztahu. Pomalu, laskavě se k nim přibližuje, bolest ze ztráty syna se projeví jen místy, jakoby mimochodem, spodním příběhem, který nutí ke smíření. To v závěru opravdu přichází, bez jakéhokoli náznaku násilnosti. Téma síly lidských vztahů v každodenní starosti o druhé, oslava života s vědomím toho, co se stalo, dává filmu pozoruhodnou citlivost. Svým hlubokým příběhem odkazuje k odhodlání lidí prožit štěstí navzdory čemukoli.

(12. Febiofest, 2005)