Dětské hřiště

Trojice obyčejných žáků prvního stupně základní školy prožívá poslední den školního roku. Gabrysia se chystá vyznat lásku svému spolužákovi Szymkovi. Ten se stará o svého postiženého otce, zatímco Czarek se v přeplněném bytě snaží uhájit vlastní prostor. Tyto výjevy každodennosti ovšem začnou prostupovat momenty, v nichž se postupně obnažuje, kolik násilí se v každém z dětí skrývá. Příběhy všech protagonistů se protnou v jediné scéně, z níž film dál eskaluje k vyústění, které dokáže diváka knokautovat.

Dětské hřiště stojí zejména na výjimečných výkonech svých malých protagonistů. Těm předcházel jak pečlivý casting, tak spolupráce s dětským psychologem, která se stala nedílnou součástí realizace filmu. Náležitý výběr dětských aktérů dodal snímku na autentičnosti, již umocňuje i obsazení dospělých rolí neznámými tvářemi a časté využití ruční kamery. Ačkoliv do některých scén zasáhly i speciální efekty, podařilo se zachovat jejich dokumentární ráz. Dokumentárně působí skoro celý minimalisticky pojatý snímek, přestože obsahuje i zcizující záběry a je rozčleněn do šesti kapitol.

Hranému debutu mladého polského režiséra Bartosze M. Kowalského, absolventa dvou filmových univerzit v Paříži a Los Angeles, je vytýkáno mnohé. Snaha lacině šokovat publikum, hyperbolizace představovaného násilí či dokonce nihilismus. Dětské hřiště sice nenabízí příjemnou podívanou, tak ho však autor ani nezamýšlel. Děj inspirovala skutečná událost, k níž došlo v 90. letech ve Velké Británii, podobný příběh se nicméně mohl odehrát kdekoli. V Polsku dětské násilí a jeho příčiny či motivace tematizovaly už filmy Ahoj, Terezko (Cześć, Tereska, 2001) Roberta Glińského či Slib (Obietnica, 2014) Anny Kazejakové. Dětské hřiště přesto zůstává pozoruhodným počinem, jenž odráží strach z narůstající dětské brutality i bezradnost, s níž jí dospělí čelí.

Petr Vlček
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

oficiální text distributora,