Deficit

Když se v 90. letech mexická kinematografie probouzela a začala dobývat svět, i v Česku se objevily klíčové filmy této vlny, jako Amores perros - Láska je kurva (2000) nebo Mexická jízda (2001). Gael García Bernal v obou ztvárnil hlavní roli a stal se skutečnou hvězdou, jejíž význam již dávno přesáhl hranice jeho vlasti. Pochází z herecké rodiny a jako naprostá většina jeho kolegů začínal v nekonečných televizních seriálech. V jedenácti letech vystupoval se Salmou Hayekovou v seriálu Teresa. Se svým vrstevníkem Diegem Lunou se objevil v seriálu El abuelo y yo (Dědeček a já). V Londýně vystudoval hereckou školu Central School of Speech and Drama a v roce 2000 debutoval ve zmiňovaném trháku Amores perros - Láska je kurva. Pak už šel tento nový talent od úspěchu k úspěchu. Připomeňme Zločin pátera Amara (El crimen del padre Amaro, 2002), Motocyklové deníky (Diarios de motocicleta, 2004) nebo Almodóvarovu Špatnou výchovu (La mala educación, 2004) či Babel (2006). Dalo se tedy očekávat, že dříve nebo později přibude také režie, o níž ostatně Bernal často mluvil. Deficit je jeho celovečerní prvotinou, která má řadu začátečnických chyb, ale je z ní cítit upřímná snaha o autorskou výpověď. Příběh je poněkud banální a svou tematikou kopíruje mexickou produkci konce minulého století. Po formální stránce se snaží především prostřednictvím kamery dodat nádech dokumentárnosti, což se projevuje i ve vedení herců, kteří nemají prostor k přehrávání. Spíše jen dokreslují atmosféru nebo nekoordinovaně pokřikují, pobíhají či tancují. Příběh mladého chlapce Cristóbala z vyšší společenské vrstvy v sobě ukrývá sociální i politickou kritiku. Jeho otec je vysoce postavený politik, který se musí potýkat s korupčním skandálem. Cristóbal nic neumí, kromě hip-hopu a holek ho nic nezajímá, a není ani schopen slušně jednat s lidmi, k nimž měl kdysi blízko. Ve filmu se také objevuje pro nás zajímavé téma vztahu indiánského obyvatelstva a míšenců.

David Čeněk, 36.LFŠ 2010