De Sade

Donatien-Alphonse-Frangois de Sade (1740-1814), francouzský filosof a spisovatel, surrealisty uctívaný .,božský markýz" a zatracovaný libertin, náleží především literatuře. Filmaři se jeho světa pokoušeli několikrát zmocnit, využívajíce jej na jedné straně jako záminku k pornografii, na druhé jako východisko originálních vizí, viz. např. Saló e le 120 giorni di Sodoma (1975, Saló a 120 dnů Sodomy, r. Pier Paolo Pasolini) nebo Marat-Sade (1966, r. Peter Brook). Vedle Vadimovy parafráze románů Justýna a Julietta Le Vice et la vertu (1963, Neřest a ctnost) je americký snímek režiséra Cy Endfielda z roku 1969 dalším naprosto nezdařeným pokusem vyrovnat se s de Sadeovou osobností v komerčním filmu. Životopisný snímek si pohrává především se "skandálními" fakty z markýzovy biografie, a představuje jej jako změkčilého, hippieho, na jehož pokaženém neřestném životě se podepsal démonický strýc (ztělesněný brilantně režisérem Johnem Hustonem) a nešťastná láska ke švagrové Anně. Pro vize orgií, kterými jsou prokládány "hlubokomyslné" hrdinovy úvahy, nemůže mít dnešní (a zřejmě i dřívější) divák nic než útrpný úsměv.

Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Filmový přehled


Životopis známého sadisty a zvrhlíka. V ruinách opuštěného rodinného sídla potkává de Sade svého strýce, zvráceného abbého, který kdysi pohledného mladého muže zaučoval do tajů lásky, perverze a podvodů. Abbé pozve de Sada na představení v rozpadajícím se divadle, kde mu na chmurném jevišti předvede celý jeho prostopášný život.
Cinema 1991/8/59

Autor/Zdroj: /Cinema