Čtvrtý druh

Podle stupnice vyšetřování případů s podezřením účasti mimozemské inteligence označuje první druh zpozorování UFO, druhý skutečný úkaz, třetí navázání kontaktu a čtvrtý znamená únos člověka mimozemšťany. - V aljašském městečku Nome se dějí divné věci: některé obyvatele tam pozoruje bílá sova a oni se pak v noci budí s pocity strachu, paniky a děsu. A když se místní psycholožka Abigail Tylerová snaží zjistit, co za tím vězí, její klienti končí v lepším případě ochrnutí. Ostatně i ona sama je záhadnými událostmi zasažena; neznámý útočník jí zabil manžela, který se zabýval výzkumem zdejších spánkových poruch. Podle ženy za události mohou mimozemšťané, kteří místní unášejí a po „použití“ je vracejí do postele s vymazanou pamětí. Jenže v hypnotickém stavu se obětem vzpomínky vybaví a život se pro ně stává peklem... Podobně jako paradokumentární horor Záhada Blair Witch (FP 12/99) či katastrofický snímek Monstrum (FP 3/2008) se i horor Čtvrtý druh tváří, že všechny záhadné události, k nimž v Nome dochází, jsou pravdivé. Tvůrci v čele s nigerijským scenáristou a režisérem Olatundem Osunsanmim (nar. 1977) proto používají „autentické amatérské“ záznamy ze skutečných vyšetření. V úvodu herečka Milla Jovovichová sdělí, že ve filmu se střídají dokumentární a přiznané „fiktivní“ záběry a že tedy záleží jen na divákovi, čemu uvěří. I když o tajemné, děsivé či zlověstné obrazy není nouze a časté používání děleného plátna upozorňuje na kombinaci skutečnosti a hraného dokumentu, příběh je příliš vyspekulovaný, nepřesvědčivý, tematicky úporný a nelogický, a tak vzbuzuje spíše znechucení a jako past na diváka selhává. - Známý kritik Roger Ebert si dal tu práci, že pátral po osobách z filmu a zjišťoval, jak moc vycházejí popisované události z reality. Přišel na to, že jsou asi tak skutečné, jako již zmíněná Záhada Blair Witch.
–kat-, Filmový přehled 2010/3