Chladné léto roku 1953

Alexandr Proškin získal uznání zejména za televizní seriál o životních osudech Michaila Lomonosova. Své tvůrčí posláni režisér vidí v osvětlováni minulosti. Snímkem Chladné této roku 1953 odpověděl jako jeden z prvních filmařů na společenský zájem o odstraňováni „bílých míst" v novější historii. Zastává se obětí stalinské zvůle a osvětluje dramatický okamžik Berijovy amnestie po Stalinově smrti, která se vztahovala jen na vězně a trestance, odsouzené za kriminální činy. Očekávaná řádění těchto živlů mělo poskytnout Berijovi záminku k rozpoutáni nové vlny teroru. Děj filmu, situovaný do zapadlé severní osady, líčí malou epizodu této pohromy, ale umožňuje jako v kapce vody vyjádřit veškerou politickou a sociální problematiku této doby. Dílo žánrově těží ze schématu klasického akčního filmu; dva polittčtí vyhnanci se postaví šestičlenné bandě hrdlořezů a svým postojem a odvahou odhalí mravní slabinu místních „náčelníků". Pravidla žánrové hry Proškinovi nebránila vytvořit bohatou galerii pronikavých portrétů, vystihnout, jak se doba politických přehmatů, krutosti a dogmatických hesel vepsala do morální tvářnosti a vědomí prostých lidí. Svůj význam má i epilog, kdy se rehabilitovaný politický vězeň vrací do Moskvy. - Film je natočen v strohém stylu, odpovídajícím askezi severské přírody i skromným podmínkám existence lidí z osady. Děj se upíná k dvojici neprávem odsouzených, kterou ztělesňuje herec a scenárista Dinary Asanovové Valerij Prijemychov a ve své poslední životní roli Anatolij Papanov. - Na X X I. V FF v Baku 1988 získal snímek Cenu festivalu.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled