Chán Asparuch

FANGORIE
Impozantní kulturní akce, plánované k oslavám 1300. výročí bulharské státnosti (1981), byly rozvrženy na pět let. Během nich se dokončuje i rozsáhlý filmový cyklus, který má oživit smysl pro historickou a duchovní tradici národa, jenž v uplynulých desetiletích prošel dynamickou a hlubokou sociální přestavbou. Třídílná historická freska Chán Asparuch, jejíž jednotlivé díly mají název Fangorie, Přesídlení a Věčná země, zaujímá v tomto velkoryse pojatém záměru důležité místo. Podává představu o epoše velkého stěhování národů v 7. století, kdy z ohrožené Fangorie, marně odolávající útokům asijských plemen, se vydali na dvacetiletou pouť Protobulhaři, vedení legendárním zakladatelem státu chánem Asparuchem. Po splynutí se slovanskými kmeny v dunajské nížině vytvořili předpoklad pro vznik národa Bulharů, jehož dramatické osudy pak mají osvětlit další díla. Patří mezi ně epopej o caru , za něhož Bulhaři přijali křesťanství, snímek , vyprávějící o misi Cyrila a Metoděje, v naší distribuci již uvedený o tvůrci fresek proslulého kostela, dále filmy, líčící osudy Bulharů za osmanské nadvlády, i díla o etapách národněosvobozeneckého boje jako Vasil Levski a Míra podle míry o ilindenském povstání v Makedonii, a nakonec i filmy jako Úder, osvětlující události kolem 9. září 1944.

PŘESÍDLENÍ
Druhá část třídilné historické epopeje o chánu Asparuchovi, odehrávající se v druhé polovině sedmého století, zachycuje strastiplnou pouť bulharských kmenů při hledání nového území, na němž by nalezly „zemi pro všechny časy“. Osobní příběh statečného, čestného a moudrého vojevůdce se prolíná s osudem jeho lidu, který odvážně vzdoruje útrapám cesty.

VĚČNÁ ZEMĚ
Poslední část popisuje usídlení Protobulharů na pravém břehu Dunaje, jejich spojenectví se Slovany, a vrcholí velkolepým vítězstvím nad vojsky východořímského císaře Konstantina (680–681). Po dvaceti letech putování se bulharský lid konečně mohl usadit na území, které se stalo jeho „věčnou zemí“.

Chán Asparuch se stal senzací předešlé filmové sezóny v Bulharsku, kde jej až dosud zhlédlo přes 10 miliónů diváků, čili značná část obyvatelstva jej viděla dvakrát i vícekrát.
Na XVII. festivalu bulharských hraných filmů ve Varně 1982 získala epopej hlavní cenu Zlatou růži a Cenu diváků. Režisér Ljudmil Stajkov, kameraman Boris Janakiev, herci Stojko Peev a Vasil Michajlov a zvukařka Ljudmila Machalnišková obdrželi Ceny Svazu bulharských filmových pracovníků za rok 1981.

Filmový přehled 5/1983