Cesta za Svatým Diegem

Ceny: MFF San Sebastián 2006: Zvláštní cena poroty; MFF Havana 2006: Druhá cena - Grand Coral

Když před půl stoletím Eva Perónová (manželka argentinského prezidenta, známá taktéž jako Evita) zápasila se smrtí, davy obyčejných Argentinců se sjížděly do její blízkosti, povzbudit ji a přispět všemožnými dary k jejímu uzdravení. V roce 2004 se podobná situace opakovala, když byl hospitalizován Diego Armando Maradona, legenda argentinského fotbalu. To se stalo základní inspirací Sorínova příběhu.

Mladík „Tati" Benítez žije v severoargentinské provincii Misiones, ve vesničce Pozo Azul. Všude kolem bují vegetace, jejíž život ruší jen pily dřevorubců. Tati je jedním z nich. Přijde však krize a on se ocitne bez práce, ale mnohem větší tragédií pro něj je zpráva o srdečních problémech jeho idolu Maradony. Jeho papoušci nepřestávají křičet „Marado, Marado" a Tati chce pomoci. Věří, že se mu podaří dostat do Maradonovy blízkosti a předat mu svůj kuriózní dar. A tak podniká dalekou cestu autostopem napříč pampou. Společně s naivním, otevřeným cestovatelem Tatim poznáváme cestou zvláštní postavičky: od řidiče sanitky přes řidiče kamiónu až po prostitutku. Režisér načrtává život lidí nižších vrstev - a také podivný mix víry v Argentině, kde vedle sebe koexistují kromě křesťanství (postava kněze) i staré lidové tradice (bůžek Gauchito Gil) a uctívání nemocného fotbalového poloboha.

Název „El camino de San Diego" je slovní hříčka, jež odkazuje ke slavné „el camino de Santiago", tj. k cestě do Santiaga de Compostelly (v hispánském světě), notoricky známé křesťanské pouti.

Režisér znovu užívá svoji minimalistickou metodu, realistickou co se týče herectví, stylizovanou v pečlivé výstavbě kompozic a barev. Využívá pouze neherce, v případě Beníteze ani nezmění jméno. Jeho manželka je jeho partnerkou i ve skutečnosti. Většina epizodních postav hraje sama sebe, čímž vzniká mimořádně přirozený, lidský dojem. Působivou hudbu k filmu složil Sorínův syn Nicolás.

Ondřej Kaláb, 36.LFŠ 2010