Celuloid a mramor

Tato stěžejní esej umožňuje pochopit Rohmerovo uvažování o filmu, vnímaném také jako zdvojená realita. Člověk, který nechápe sám sebe a neví, co si se sebou počít, se k filmu uchyluje, protože mu nabízí únik. Základ eseje tvoří výpovědi umělců, kteří uvažují o svém vztahu ke kinematografii.

„Výtvarné umění, literatura a hudba jsou druhy umění, které patří k mému životu, a chci je ukázat ve filmu, ale nechci, aby se v mých filmech mluvilo o umělcích, o nich filmy točit nechci.“ Éric Rohmer
MFDF Jihlava 2016

oficiální text distributora