Bojiště Země: Sága roku 3000

Na počátku projektu Bojiště Země byl román L. Rona Hubbarda, ve čtyřicátých letech úspěšného autora sci-fi, který se později rozhodl přilepšit si založením vlastní formy náboženství. Tak vznikla scientologická církev a Hubbard se stal jejím prorokem. Po čtyřiceti letech se mu zastesklo po staré dobré sci-fi a napsal tisícistránkový román, jenž měl oprášit ducha klasických 'vesmírných oper'. Scientolog John Travolta zatoužil po jeho převedení na filmové plátno. Děj se odehrává ve vzdálené budoucnosti. Země je zpustošena po invazi mimozemšťanů Psychlonů, kteří většinu lidstva vyhladili a ze zbytku nadělali poslušné otroky pomáhající při dolování nerostného bohatství planety.
Uprostřed beznaděje se samozřejmě vyskytne Hrdina, Jonnie Tyler, který se stane iniciátorem odporu. Travolta hraje hlavního padoucha, mimozemšťana jménem Terl, a je sotva k poznání pod náročným mejkapem kosmického rastamana. „Myslím, že ten film je Pulp Fiction roku 3000," řekl Travolta. Vrátíme-li se k původnímu významu slova 'pulp', měl jistě pravdu.
IVAN ADAMOVIČ Premiere 2000/10/54

Autor/Zdroj: Adamovič Ivan/Premiere


Třímetroví mimozemšťané by měli vzbuzovat respekt, ale ve
filmu Bojiště Země vypadají jako kříženci Klingonů s osazenstvem pražských diskoték, a navíc se jmenují Psychloni. Vzhledem k jejich do nebe volající pitomosti je navíc s podivem nejen to, že si podrobili pozemšťany, ale že tu vůbec dokázali přistát. Navzájem se podrážejí, vedou silné řeči a v pohodě trénují hlavního hrdinu k tomu, aby je zničil. Scénickou nudu zachraňuje jen permanentně nakloněná kamera, jejíž pozici uvítáte zejména, až vám spadne hlava na rameno. Křečovitý děj strkají vpřed záplavy klišé a scén, které jste už viděli jinde a lépe. Vzdejme však hold scénáři, díky němuž mohou bezmála pravěcí lidé pilotovat tryskáče, které navíc tisíc let ležely v hangáru. Logika je pro autory Bojiště Země zřejmě sprosté slovo. Film by zachránilo snad jen explicitní násilí, ale jediná nadějná scéna, kde John Travolta - mimo záběr - ustřeluje nohy chovnému dobytku, je doslova znevážením filmové brutality. Přesto dostává film dvě hvězdičky právě díky Travoltovi, který je v roli ufona Terla zlý nejen na hrdiny, ale i na diváky. Dobře jim tak.
DAREK ŠMÍD Premiéra 2000/11/38

Autor/Zdroj: Šmíd Darek/Premiere


Příběh: Země je v područí mimozemské rasy Psychlonů, která rabuje její přírodní bohatství. Lidská rasa je Psychlony zotročena a postavena na úroveň obyčejné fauny. Z té však povstává jedinec, který vede lidstvo do osvobozeneckého boje. Revoluce třicátého století může vzplanout. V sázce není nic menšího než záchrana světa.

„Člověk,” řekl Terl, „je ohrožený druh.' Neradostné sdělení pro všechny Ildumily. L. Ron Hubbard jím otevřel literární předlohu
k nejnovějšímu sci-fi trháku (odvozeno od slovního spojení ”utrhni na žánru sci-fi, co můžeš"), který se nadsvětelnou rychlostí blíží do našich kin. A lidskou rasu v něm opravdu nečeká nic dobrého. Drtivým úderem přerostlých Psychlonů byla nejprve sražena na kolena, posléze zašlapána do prachu zapomnění a nakonec mocným kopancem psychlonské okované boty odeslána zpět na úplný začátek evolučního řetězce. Člověk tedy - ačkoliv to zní hrdě byl degradován do pozice lidského zvířete, nuceného vykonávat pro průmyslově založené Psychlony otrockou práci vypatlaného oslíčka Ijáčka. Ale to bychom nebyli my - lidi, abychom si nějakou tu klikatou cestičku ke svobodě, demokracii a splněnému americkému snu nenašli.
Nositelem nadějí se v tomto případě stává Jonnie, který nejprve putuje zuboženou zemí, připomínající Planetu opic, posléze padne do zajetí Psychlonů, najde si nové kamarády, okusí s nimi trochu strastí a nakonec je vybrán vychytralým psychlonským šéfem bezpečnosti Terlem jako nástroj pro jeho obohacení. Terl je totiž nejen třímetrový Psychlon s tváří Johna Travolty, ale taky pěkně nenažraný parchant, který chce v Goldfingerově stylu vyrabovat Fort Knox. Byl by to schopen zvládnout sám, kdyby jen v jeho okolí nebylo tolik uranu, který je pro Psychlony smrtelně nebezpečný. Dává tedy Jonniemu „dar vědění"
a scenáristické berličky začínají povážlivě praskat.
Jonnie objevuje v troskách americkou ústavu, uvědomuje si fakt, že je Američan - to zní ještě hrději než člověk - a začíná organizovat osvobozenecký boj, který má jednou pro vždy smést okupační psychlonskou sebranku z povrchu Země. Má cenu pokračovat dál? Má cenu vyprávět o několikadenním intenzívním kurzu, během něhož se člověk na úrovni neandrtálce naučí lítat v nadzvukové stíhačce? Má smysl unavovat vás citováním hlášek typu: „Máme sedm dní na to, abychom získali zpět naši planetu?" Je nutné hloubat nad otázkou, k čemu je mimozemšfanovi zlatý poklad? Myslím že ne. Logiky a smysluplného příběhu ve filmu věru moc nehledejte. Můžete se tedy alespoň kochat výpravnou stránkou, která byla provedena opravdu velkoryse, standardně odvedenými triky nebo výkonem Johna Travolty, který si další svoji variaci na zábavného bezcharakterního sviňáka docela užívá. Ale na to, aby tato plus udělala z této postapokalyptické ptákoviny moderní Planetu opic, či nové Hvězdné války, nemají ani v tom nejsmělejším americkém snu.
Jiří Zídek Totakfilm 2000/9/108

Autor/Zdroj: Zídek Jiří/Total Film