Bílé louky

Poetický snímek odehrávající se v úchvatné scenérii solných jezer v severovýchodní oblasti Íránu sleduje putování Rahmata, který navštěvuje odlehlé ostrovy, kde naslouchá trápení a žalu místních obyvatel a sbírá jejich slzy. V jedné vesnici zemřela mladá žena, protože svým oblékáním a chováním příliš dráždila muže. Na jiném ostrově se zase setkává s utrápeným malířem, kterému jeho okolí vyčítá, že moře maluje rudou a ne modrou barvou, přičemž všichni trvají na tom, aby svou chybu napravil. Rahmatova cesta se stává alegorií současného života v diktátorské zemi, aniž by se přímo vztahovala ke konkrétním politickým či společenským událostem. Nezávislý film stojí na síle svého symbolického jazyka i podmanivých vizuálních metafor.
Febiofest 2010